Ať bylo, jak bylo, byla jsem vždycky spokojená a optimistická
Hana Lukáčová, rozená Válková, se narodila v roce 1941 v Nové Pace. Celá rodina pracovala ve firmě na výrobu dřevěných hraček, založené dědečkem pamětnice. Za války doma rodiče několik měsíců skrývali uprchlého zajatce z Jihoafrické republiky. Především z vyprávění své matky si pamatuje na proces s Vladimírem Cermanem, který byl v inscenovaném procesu odsouzen k trestu smrti; jednání soudu přenášel obecní rozhlas. Hana Lukáčová studovala na jedenáctiletce, ale nedostala doporučení na vysokou školu a musela odejít na papírenskou nástavbu do Hostinného. Po maturitě ve zdejších papírnách tři roky pracovala jako laborantka. Seznámila se tu se svým budoucím manželem a odešla s ním do papíren v České Kamenici, kam dostal umístěnku. Pamětnice pracovala v papírnách jako účetní, později jako technolog a nakonec jako vedoucí laboratoře. Na konci roku 1989 zde založila Občanské fórum, v roce 1990 byla zvolena předsedkyní národního výboru a vzápětí starostkou; tuto funkci vykonávala do roku 1998. Dalších dvanáct let byla krajskou zastupitelkou, členkou krajské rady a předsedkyní výboru pro školství, mládež a tělovýchovu.