Měl jsem svůj stín. Byl jím sovětský technolog
Dalibor Matějů se narodil 28. března 1948 v Opavě. Rodina se však asi za rok poté přestěhovala do Kounic na Jižní Moravě. Dalibor zde prožil dětství a na studia střední školy se přesunul do Brna. Následná studia Fakulty elektrotechniky VUT přerušil po dvou letech a nastoupil do místní teplárny. O několik let později se ve stejném provozu nechal zaměstnat také jeho bratr Ivo, který zde v roce 1975 tragicky zahynul při první ze dvou velkých havárií. Druhá exploze se v teplárně odehrála v roce 1978 a stala se impulzem pro to, aby Dalibor definitivně odešel do prostředí jaderné energetiky. Ve stejném roce nastoupil do školicího střediska připravovaného projektu elektrárny Dukovany na pozici operátora reaktoru. O něco později byl jmenován hlavním technologem a společně s dalšími zaměstnanci se přestěhoval do Třebíče, která díky stavbě energetického gigantu zažívala na počátku 80. let zásadní proměnu. V rámci přípravy na výkon své funkce absolvoval v letech 1982 a 1984 dvě půlroční cesty do Novovoroněže v tehdejším Sovětském svazu. V druhé polovině 80. let pak stál u spuštění všech čtyř bloků elektrárny. Roku 1987 odešel na ústředí společnosti ČEZ na pozici hlavního inženýra pro jadernou bezpečnost. Po sametové revoluci zde působil v týmu pro ekonomickou restrukturalizaci podniku. Mezi lety 1993 až 1996 byl také členem představenstva ČEZu. Z této funkce pak odešel do soukromého sektoru, kde působí dodnes.