Z diktatury do diktatury
Milan Mátl se narodil 30. října 1935 ve Vídni. Jeho rodina patřila k tamní přibližně padesátitisícové české menšině. Otec František Mátl za druhé světové války odmítl narukovat do wehrmachtu a byl poslán na práce do Technische Nothilfe. Milan Mátl ve Vídni zažil několik spojeneckých bombardování a při jednom z nich zahynul i jeho osmiletý kamarád Pavel Kudrna. V létě roku 1944 dostal dům, v němž rodina bydlela, přímý zásah a sutiny je málem uvěznily v úkrytu ve sklepě. Po válce v roce 1946 rodina reemigrovala do Šumperku v moravském pohraničí. Milan Mátl tam vystudoval gymnázium a poté v Pardubicích Vysokou školu chemicko-technologickou. Pracoval pak v Závodu první pětiletky (od roku 1966 Pramet) v Šumperku. Během politického uvolnění v roce 1968 se začal angažovat v Revolučním odborovém hnutí (ROH). V září roku 1968, krátce po invazi vojsk Varšavské smlouvy, byl zvolen předsedou základní organizace ROH ve výzkumném ústavu práškové metalurgie v Prametu a o něco později se stal místopředsedou Okresní rady odborových svazů v Šumperku. O rok později kvůli svým aktivitám dostal výpověď ze zaměstnání a ještě dalších několik let byl jako nepřátelská osoba pod kontrolou Státní bezpečnosti. Následně byl až do sametové revoluce zaměstnán v geologickém průzkumu. Zkraje roku 1990 dostal nabídku místa tajemníka okresního národního výboru (posléze okresní úřad) v Šumperku, kde se měnilo celé vedení. Na tomto postu zůstal do konce roku a pak se vrátil zpět do geologického průzkumu. Angažoval se i v politice a byl zvolen místopředsedou Strany zelených pro Moravu a Slezsko. Tuto placenou funkci zastával několik let a pak až do penze pracoval jako chemik u firmy ABA. V roce 2022 bydlel se svou ženou Helenou stále v Šumperku.