Karel Matuška

* 1937

  • „Všichni nás měli za Němce. Chtěli nás vyvézt. Tak jako Sudety. Tak se rozhodovalo o Hlučínsku, co s tím bude. Chtěli to vyvézt též, jako ty Sudety. Rozhodovali o tom. Potom navrhovali, že by se to mělo rozvézt po republice. Rozházet. Nakonec, že to zůstane a budou hledět to všechno počeštit. Samozřejmě. Kdo byl v německé armádě, tak byl Němec. Akorát někteří v Hati byli, co se hlásili k Čechům. Ti ani na frontě nebyli. Hlásil se k Čechům, tak na frontu nešel. Několik jich tam bylo. Tak ti po válce nařídili nosit písmeno N. Takový pásek jsme dostali z obce. Že to děcka a všichni musí nosit na rukávu. Ale mamka to hodila do kouta a říkala: ,Žádné N, děcka. Nebudete to nosit. Zůstali jsme tady a jsme rádi, že jsme to přežili. Proč máme nosit, že jsme Němci. Byli jsme Němci, teď jsme Češi. Tak co se děje?´ No tak jsme to nenosili. Ani do školy. Někteří to nosili. Poctivě. Měli strach, že z toho něco bude. Ale ani se to moc nekontrolovalo. Nenosil jsem to a nikdo se mě nezeptal, proč to nemám. A potom to zlikvidovali. Už to potom skončilo.“

  • „Jak přišla válka, přišli k nám Rusáci a vystěhovali nás. Že tam nesmíme být. Že tam bude generál. Ten generál tam skutečně byl. Před domem stála stráž. Ale když se potom stěhovali pryč, tak nám všechno sebrali. Táta byl muzikant. Ve sklepě měl harmoniku, měl tam trubku, klarinet. Hrál v kapele. [Taky jsme měli rádio. Všechno nám to sebrali. Skříně zůstaly otevřené a prázdné. Všechno sebrali. Album tam zůstalo roztrhané] a pár fotek zůstalo. Jinak tam nezůstalo ani oblečení. Zůstalo nám jenom to, co jsme měli oblečené. Po válce všichni vyhazovali košile, které za Německa nosil Hitlerjugend. Ten hajot. Byly to takové hnědé košile s knoflíky. Máma ty knoflíky odřízla a vyhodila. Košile vymáchala, našila tam jiné knoflíky a my jsme v tom chodili. Abychom něco měli.“ – „A co bylo na těch původních knoflících?“ – „Byla tam písmena HJ nebo DJ. Děvčata měla DJ a hoši tam měli HJ. To bylo hajot a dejot. To měla děvčata.“

  • „Sedávalo se na lavičce a povídalo se. Nejvíce chlapi povídali o vojně, jak se tam měli. Potom jak začala druhá světová vojna, to též byla taková událost… Všichni byli stáhnutí do války. Ale strýček Čecháček ze Šilheřovic, který měl sestru od mojí mámy, tak ten robil na šachtě. Říkal, že všichni přijdou z vojny, budou povídat zážitky a on žádné zážitky mít nebude. Potom ho stejně na tu vojnu stáhli a padnul v Rusku. Takže žádné zážitky už potom nepovídal.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 29.08.2024

    (audio)
    délka: 02:36:04
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 2

    Ostrava, 30.08.2024

    (audio)
    délka: 02:21:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
  • 3

    Hať, 02.09.2024

    (audio)
    délka: 46:55
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Moravskoslezský kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

K Čechům se nehlásím. K Němcům už vůbec ne. My jsme tady Slezsko

Karel Matuška / 1957
Karel Matuška / 1957
zdroj: archiv Karla Matušky

Karel Matuška se narodil do rodiny tesaře Josefa Matušky v Hati 24. června 1937. Podle záznamu v matrice žili Matuškovi v Hati už koncem 17. století, kdy byla matrika zavedena. Matka Gertruda, rozená Sládková, pocházela ze sousedních Šilheřovic. Za první republiky pracoval otec Josef v dolech na Ostravsku. Během krize o místo přišel a dojížděl za prací do německého přístavu Kiel. V roce 1941 musel narukovat do wehrmachtu. Karel Matuška zažil boje Ostravsko-opavské operace v Hati, byl svědkem vyhnání německé armády i násilí rudoarmějců vůči civilnímu obyvatelstvu. S koncem války v roce 1945 zažil nejistotu obyvatel Hlučínska, kterým hrozilo vyhnání do Německa. Vyučil se zámečníkem a pracoval v podniku Armaturka Dolní Benešov. Vyráběl součástky pro výstavbu ropovodu a plynovodu z Ruska do Evropy. Nikdy nevstoupil do komunistické strany. Neslučovalo se to s jeho přesvědčením a katolickou vírou. V době natáčení v srpnu 2024 žil v rodném domě v Hati a vlastnil bohatý archiv fotografií a dokumentů.