„My všichni, co jsme byli na těch barikádách, jsme byli rádi, že jsme si mohli jít domů odpočnout, zatímco se na ulicích objevilo nalustrovanejch a vyfešákovanejch hrdinů, který zabíjeli Němce. Je pravda, že byly určitý nepravosti.“
„On říká: ,Kam jdeš?‘ Já řikám: ,Jdu do kasáren, mám tam v kufru nějaký cigarety ještě, nějaký koruny, nějakej žold.‘ On říkal: ,Víš, já bych ti neradil, aby ses tam vracel, páč jakmile tam vlezeš, tak máš průser. Buďto tě čeká kárňák, nebo ty pracovní útvary.‘ Já řikám: ,A proč?‘ - ,Protože tam na tebe přišly zprávy, že jsi politicky nespolehlivej.‘ To bylo v devětačtyřicátým. Tak říkám: ,Dobře, tak já nevím co dělat.‘ Tak říkám, že pojedu domů do Trutnova. A on: ,To bych ti taky neradil.‘“
„A pan prezident se mě zeptal, vzpomínám si na to jako dnes: ,Tak co zpíváte?‘ A já povídám: ,Pane prezidente, hlavně ty Vaše.‘ On se tak podíval, až mně vyhrkly trochu slzy, poněvadž měl takovej trochu zasmušilej úsměv… Jak jsme tam byli, neznali jsme se, vodáci a svazový skauti, vodáci byli ze Smíchova, tak se postavil před nás a řekl: ,Chlapci, slibte mi, že budete dobrými Čechoslováky.‘ A my, aniž bysme se znali, jedním slovem to z nás vyhrklo: ,Ano, pane prezidente.‘“
Jan Květoslav Motejlek se narodil v roce 1925 v Doudlebech nad Orlicí. Vychodil měšťanskou školu. Jako malý byl skautem v organizaci Junáci volnosti v Praze. V šestnácti letech se rozhodl utéct přes Hamburk do Británie, za což byl potrestán ročním vězením v pracovním lágru Lechfeld. Po odpykání trestu pracoval tajně pro podzemní hnutí Zpravodajská brigáda v rámci 2. praporu Toledo, kam dodával zprávy z Německa. Účastnil se aktivně pražského povstání na barikádách a u rozhlasu. S praporem Toledo dohlížel na vystěhování Němců v Trutnově a okolí. Na vojně byl shledán politicky nespolehlivým. V roce 1949 emigroval do Německa a pak dále do Francie, kde žil 42 let. Do Československa se vrátil v roce 1991. Žije v Nymburce.
