„A tyto volby (v roce 1946) v Sokole jednotliví pracovníci kosteleckého Sokola, bylo jich asi sedm nebo osm a mezi nimi byl i tatínek, a ti se podíleli na nějaké letákové akci, která proběhla v Kostelci, ale i v Prostějově. Protože v té letákové akci nebylo jenom těch sedm kosteleckých sokolů, ale byli tam i lidé z Prostějova. Tak to proběhlo, policie zjistila nebo měla udání a provalilo se to. Byli pozatýkáni, vyslýcháni a potom došlo k tomu soudu. Ten soud proběhl po Únoru, ale to bylo dva roky (předtím), když byly volby v roce 1946.“
„Ty tresty nebyly nějaké, že by to bylo vězení pět nebo sedm let, to bylo tak v průměru kolem jednoho roku. Všichni byli odsouzeni, tatínek asi tak na jeden rok nebo necelý jeden rok plus pokuta. Nevím, jestli deset nebo dvacet tisíc, nějaká pokuta to byla. A tatínek byl uvězněn. V Prostějově byl soud a je tam i věznice. A v té věznici byl odsouzen a tam v té věznici to prožíval. Protože jsem tam nebyl, tak neznám ty okolnosti. Když skončil soud a když skončilo vězení, tak byl ještě trest, že musel otec odejít ze zaměstnání. Jak jsem vám říkal, on byl v tom družstvě, Družstevní podnik hostinský, dělal tam účetního a mohl tam zůstat, ale dělal jenom závozníka.“
„Tatínek politicky, tak jako sokolové, byl zásadně proti režimu. Totálně proti režimu. Také když přijeli na ten (sokolský) slet v roce 1948, táta tam vezl všechny z Kostelce, tak samozřejmě byli v Sezimově Ústí navštívit prezidenta Beneše, podpořit ho. Tam byly obrovské manifestace. Potom, když se vrátili do Kostelce, tak z toho měli nepříjemnosti.“
Jaroslav Mucha se narodil 25. prosince 1925 v Kostelci na Hané jako jedno z dvojčat do rodiny Zdeňka Muchy. V letech 1930 až 1935 navštěvoval obecnou školu v Kostelci na Hané. Po vzoru svého tatínka chodil cvičit do Sokola a později také skautoval. Otec Zdeněk byl po volbách v roce 1946 vězněn za protikomunistický odboj, zapojil se totiž do letákové akce. Byl velkým vlastencem a ctil prezidenta Beneše. V druhé polovině 60. let byl rehabilitován. Jaroslava Muchu po roce 1969 vyhodili z armády, protože sympatizoval s peticí Dva tisíce slov. Odešel pracovat do slévárny. Sympatizoval také s disentem, i když se k němu nikdy aktivně nepřidal. Vystudoval Filozofickou fakultu UK v Praze. V letech 1993-2013 učil němčinu na základní škole v Praze a v roce 2014 odešel do penze. Žije v Praze 4.
