Jak si jednou sáhneš do tiskařské černě, už ji neumyješ
Vladislav Najbrt se narodil 10. srpna 1936 v Kolíně jako čtvrtý syn do rodiny truhláře. Válku prožil v Kolíně, byl svědkem bombardování města i příchodu ruských vojáků. Po únoru 1948 komunisté sebrali jeho otci truhlářství a on jakožto syn kapitalisty nemohl studovat. Přijali ho do učení na sazeče v kolínské tiskárně, kde poznal několik tiskařských technik a začal zde více kreslit a rýt. Učení na sazeče dokončil v roce 1954 v odborném učilišti polygrafickém v Liberci. Poté pracoval ve Středočeské tiskárně v Praze, kde mu doporučili, aby šel studovat na polygrafickou Gutenbergskou školu knihtisku do Lipska, kterou absolvoval v roce 1962 s inženýrským titulem. V roce 1963 se mu podařilo vycestovat na exkurzi do tiskáren v Londýně, kde se seznámil s nejmodernějšími technologiemi. Pracoval v Polygrafii a poté v nakladatelství Naše vojsko, kde projektoval moderní tiskárnu. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy čelil v nakladatelství nátlakům ze strany komunistů i StB. Za normalizace byl grafikem na volné noze a poté v nakladatelství Academia. V 90. letech obnovil vydávání odborného časopisu Typografia, jehož byl šéfredaktorem až do jeho pozastavení v roce 2015. S manželkou Věrou, povoláním učitelkou, má syny Aleše a Marka, kteří se etablovali v uměleckých profesích.