„Měl jsem kraj kolem Ostravy hrozně rád díky Bezručovi, pro kterého jsem, nevím proč, jako student úplně zahořel. Velice mě všechno kolem něj zajímalo. I ten jazyk. Ale když jsem sem přišel, zpočátku jsem neviděl. Měl jsem pořád v očích smetí, které mi musel někdo pomáhat vyndávat. Lítalo to tady strašně. A hlavně jsem zjistil, že jsou tady úplně jiní lidé než v Praze. Zdáli se mi více hrubí a drsní. Později jsem to ocenil spíše jako ryzost.“
„Pamatuji si, že barikády byly v každé hlavní ulici. U nás sídlili příslušníci jednotek SA a ti, bohužel, začali strašlivým způsobem řádit. Chodili do sklepů pro lidi, kteří se tam ukrývali před nálety a před povstáním, a nutili je barikády rozvírat. Otce mých kamarádek z evangelického sboru zastřelili. Jednoho spolužáka, který během povstání vyšel na ulici, taky zastřelili. Kdo vykoukl ven, toho zabili. Bylo to velice smutné. Právě u nás na Žižkově kolem Pražačky to bylo velmi napínavé a zlé kvůli členům SA. Člověk se divil, čeho byli schopni. Bylo jim přitom osmnáct, devatenáct let. Když jsme 8. května mohli vyjít ven, viděl jsem hromadu mrtvých, které Němci zabili. Těla byla shromážděna v ohradě na žižkovské vozovně. Působilo to na mě hrozně. A dodnes působí jako obraz šílené surovosti.“
„Musím říct, že jsem ničím nevynikal, ale už od dětských let jsem měl strašně rád divadlo. Zní to neuvěřitelně, ale uchvátila mě Prodaná nevěsta, kterou nám hráli jako školní představení. Líbilo se mi tak hodně, že mi maminka někde sehnala libreto, a já si to celé opsal. Říkal jsem si, že bychom to možná mohli hrát jako školní divadlo. V chlapecké škole!“
Miloslav Nekvasil se narodil 6. listopadu 1930 v Praze. Vyrůstal na Žižkově, kde měl otec lakýrnickou dílnu. Bydlel u školy na Pražačce, kde byly na sklonku války ubytovány německé ozbrojené jednotky. V květnu roku 1945 zažil dramatické boje ve dnech Pražského povstání. Vystudoval gymnázium a poté obor zpěv na konzervatoři. V letech 1955 až 1993 působil v ostravské opeře. Začínal jako sólista menších barytonových rolí. Více než zpěv ho lákala režie. V Ostravě dostal příležitost nejprve jako asistent a od roku 1960 jako samostatný režisér. Vytvořil tam na šedesát inscenací českého i světového operního repertoáru. Hostoval také na jiných scénách včetně Národního divadla. Učil na konzervatoři a pražské HAMU. Na počátku devadesátých let byl v Ostravě šéfem opery. V roce 1993 se přestěhoval do Prahy. Miloslav Nekvasil zemřel dne 12. června roku 2022.
Miloslav Nekvasil jako asistent režie s kolegy - Karel Průša (Mumlal, hajný), Jan Hlavsa (Ladislav Podhajský), Milada Šafránková (Karolina), dirigent Josef Kuchinka, Bronislava Taufrová (Anežka) a režisér Ilja Hylas – NDM, zkouška Dvě vdovy, 1958
Miloslav Nekvasil jako asistent režie s kolegy - Karel Průša (Mumlal, hajný), Jan Hlavsa (Ladislav Podhajský), Milada Šafránková (Karolina), dirigent Josef Kuchinka, Bronislava Taufrová (Anežka) a režisér Ilja Hylas – NDM, zkouška Dvě vdovy, 1958
