Ernst Nodes

* 1944

  • "V roce 1964 jsem poprvé přijel do staré vlasti, do té vesnice, spolu se svými rodiči. A to bylo ve vsi postaveno jedno veliké JZD a u všech statků byly strženy stáje a stodoly. Lidé tam tedy mohli bydlet, ale sami už nesměli provozovat žádné zemědělství. Všichni byli zaměstnáni v JZD." - "A to všechno byli nově příchozí?" - "Ano. Nebyli vůbec z okolí, s některými jsme tenkrát mluvili, ptali jsme se. Většina tehdy přišla ze Slovenska. A sem byli zkrátka umístěni. A sami jsme pochopili, že to pro ně bylo těžké, neboť neměli o zemědělství ani potuchy, ale museli v něm pracovat. Výsledky byly velmi, velmi špatné, to člověk viděl na vlastní oči."

  • "V mé rodné vesnici stojí ve středu obce malá kaplička, asi tak tři nebo čtyři metry velká. Na ní je malá zvonice a to, jak kaple vypadá, odpovídá tomu, co zažila. Já, a už někteří přede mnou, jsme se snažili podnítit její případnou opravu. Byl jsem také ve spojení se starostou Hořic, ten byl té věci otevřený, snažil se, podával žádosti. Před dvěma nebo třemi měsíci jsem dostal zprávu, že oprava byla povolena a před pár týdny začaly práce, kapli teď tedy zase opraví. A starosta si také přál, protože uvnitř ve zvoničce byl původně malý zvon, tak si myslel, že by bylo pěkné, kdyby tam zase nějaký zvon přišel. A na to jsem mu právě řekl, že se pokusím takový zvon sehnat. A jak to teď vypadá, tak se mi to i povede."

  • "Celý transport, tedy od odsunu z rodného místa až po příjezd do budoucího bydliště, trval přesně dva měsíce. Dva měsíce jsme byli na cestě, z toho ovšem většinu času v dobytčáku."

  • A moje matka vždy říkala, že v posledním z táborů, ve kterých jsme byli, v Backnen, byl můj zdravotní stav tak špatný, že kdybychom bývali brzy neodešli, byl bych to býval nepřežil. Ona už opravdu počítala s nejhorším.

  • "Moje matka o tom hodně vyprávěla. Ty tábory – dalo by se říct, že podle dnešních standardů byly tábory pod lidskou důstojnost. Strava byla přirozeně velmi skrovná a za nic moc nestála. A pak také často vyprávěla, a to bylo i v jiných táborech, že je trápil hmyz, vši, štěnice a všelijaká havěť, které k tomu soužení ještě přispívaly."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Neukirchen, Německo, 31.08.2019

    (audio)
    délka: 54:01
    nahrávka pořízena v rámci projektu Odsunutá paměť Šumavy
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Pro rodnou obec obstarám zvon

Ernst Nodes, Neukirchen 2019
Ernst Nodes, Neukirchen 2019
zdroj: Natáčení

Ernst Nodes se narodil 31. července 1944 v Schöbersdorf (dnešní Šebanov), v části obce Höritz (Hořice na Šumavě), v okrese Český Krumlov (Krumau). Otec Franz Nodes i Matka Maria, rozená Stöffel, pocházeli oba ze Schöbersdorfu. V červenci 1946 byla celá rodina (matka, prarodiče z matčiny i otcovy strany, strýc, teta) odsunuta. Odsun trval dva měsíce, celý čas strávila rodina společně v dobytčáku, malý Ernst poslední zastávku málem nepřežil. Rodina byla umístěna do Obersteinbachu u Heilbronnu, kam za nimi přijel i otec, propuštěný po třech letech válečného zajetí. Ernst Nodes zde vychodil základní školu, vyučil se, později se odstěhoval o 15 kilometrů dál, kde založil rodinu a žije dodnes. Celý život pracoval v automobilovém průmyslu a je i aktivní v krajanských spolcích. Zasazuje se mimo jiné o obnovení kaple v původní rodné obci.