Jaroslav Novák

„Hodně záleží na výchově, pochopitelně, tu výchovu zpátky, ten tachometr, stočit nemůžeme. Leč, můžeme z každýho člověka... Každej člověk je chybující, má nějaký nedostatky. Ale každej se může zamyslet a říct ‚tak já tohle dělat nemůžu, nesmím‘ nebo ‚takhle je to správný‘... Takže já věřím, že i z těch lidí, kteří do toho Skauta vstoupili jako starší, že to na ně má velkej vliv.“

„Stínadla se bouří, to byl vlastně druhej díl, to byla nástavba Záhady hlavolamu. No a já jsem byl tímhle tak unešenej... Já jsem se tenkrát zamiloval do Jana Tleskače, to byl učedník Emila Mažňáka, učil se zámečníkem. Jan Tleskač byl sirotek, kterej měl ten hlavolam, to byl ježek v kleci. No, a protože Jan Tleskač byl učedník a já taky, tak mi byl tak blízkej, že jsem udělal dvě věci. Jednak jsem si začal psát deník podle něj... Neměl jsem žádnej vzor, nevěděl jsem, jak ho psát, akorát jsem věděl, že tam musím napsat datum. A druhá věc byla, že jsem si začal dělat ježka v kleci.“