Josef Očenášek

"Pak jsem šel tím lesem a najednou dva chlapi. Oni gestapáci měli kožený kabáty, tříčtvrťáky. Přišel jeden zepředu, druhej zezadu a německy na mě, abych jim tu pušku dal. Tak jsem jim jí dal a řekl jsem si, že půjdu. Kdepak, ten mě lapl, šup se mnou na kraj silnice, přijelo auto, naložili mě a už jsem byl v Brně. Dostal jsem výplatu, to mě hrozně dobili, vyrazili mně aj zuby. Tak si říkám, jak tady asi budu dlouho. A ve dvě hodiny v noci pro mě přišli a ten jeden druhýmu říkal: ‚Vezmem ho na dvůr a vodbouchnem ho‘. A když jsem slyšel, že mě chcou odstřelit, tak jsem jim teprve řekl, že znám německy: ‚Ich verstehe alles gut‘ - že rozumím všeckýmu dobře."

"Já jsem se s ním sešel (věděl jsem, že jeho táta hlídá v Lutíně, tak se dostanu k tomu, abych zachránil zajatce i tého důstojníka Vorošilova). Tak jsem se sebral, šel jsem za ním a říkám: ‚Ty, Karle, poslouchej, chodili jsme spolu do školy, ty jseš ještě Němec?‘ A on říkal: ‚Já su Němec, ale Němci prohrajou, tak se mě pak po válce musíš zastat.‘ Já říkám: ‚No tak se tě zastanu, ale potřebuju od tebe něco. Potřebuju, aby až přijdu do tého Lutína, aby tvůj táta dělal, jako když mě nezná, a já bych šel kolem brány a hodil zajatcům ty léky. (Ty jsem sehnal od doktora Ehrmanna)."