Je třeba zapomenout na nenávist
Stáhnout obrázek
Helena Paessler, rozená Kotz, se narodila 11. července 1953 v Teplicích v severních Čechách. Oba její rodiče – Herbert a Gerda Kotzovi – byli německé národnosti. Heleninu maminku a její část rodiny již během roku 1945 odsunuli do Německa. Protože se tehdy rodiče již znali, rozhodl se Herbert, že Gerdu v roce 1948 tajně převede přes hory zpět do Československa, kde ji během několika měsíců naučil plynně česky. Jeho rodina byla přitom krutě postižena poválečným řáděním revolučních gard. Teta Marie Kunzel byla ukamenována v Sezemicích bezprostředně poté, co jako Němka odmítla odsun. Gardisté zavraždili také jejího muže Josefa a masakru se nevyhnul ani Herbertův strýc Emil Kunzel. Helena a její dvojče Krista vyrůstaly ve všudypřítomné atmosféře nenávisti ke všemu německému. Nejen proto se rodina rozhodla podat žádost o vystěhování do západního Německa, kam se v roce 1965 také skutečně dostala. O tři roky později obě sestry silně zasáhla sovětská invaze do Československa. Začaly se zajímat o politická témata a jak jen to bylo možné, staly se členkami Sociálnědemokratické strany Německa (SPD). Helena se během jedné návštěvy Teplic setkala s hudebním publicistou Jiřím Černým, na jehož popud se v Německu seznámila s Karlem Krylem. Vzniklo tak přátelství, ale také mnohaletá spolupráce s českým disentem – Helena převážela přes hranice papír pro tisk samizdatů či exilové knihy režimem zakázaných autorů. Během roku 1979 nastoupila jako účetní v knihkupectví Dialog, založeném disidentem Milanem Horáčkem, a pracovala zde až do sametové revoluce 1989. Vedle toho úspěšně promovala jako učitelka a tomuto povolání se také paralelně věnovala. Ústředním motivem jejího života je snaha o smíření Čechů a sudetských Němců. Od roku 2021 je předsedkyní Seligerovy obce (Seliger-Gemeinde), která sdružuje bývalé sudetoněmecké uprchlíky, ale také přeživší holokaustu. Helena Paessler žila v době natáčení rozhovoru (2023) v německém Wiesbadenu.
