Nikdy bych ho nenechala jít do emigrace samotného
Stáhnout obrázek
Marta Pinke, rozená Křivanová, se narodila 2. dubna 1931 v Praze na Žižkově. Její otec Otakar byl drobný živnostník, velice podnikavý, který dokázal za války navzdory potravinovým lístkům vést obchod s rybími saláty. Po roce 1948 mu však živnost znárodnili a on byl nucen jít pracovat do dolů. Marta Pinke po vychození měšťanky nastoupila do učení v obchodě s hudebninami. V roce 1960 se seznámila s bývalým politickým vězněm Karlem Pinkem, kterého čerstvě propustili v rámci amnestie prezidenta Antonína Novotného. Karel Pinke byl zatčen v roce 1950 spolu se svou manželkou Miladou Pinkeovou a bratrem Miroslavem Pinkem za vyzvědačskou činnost a kontakt s agentem britské tajné služby Janem Brejchou. Dostal čtrnáct let, z nichž si díky amnestii odseděl „pouze“ deset. V roce 1952 na několik měsíců navázal spolupráci s StB a byl nasazen ve vyšetřovací věznici, v důsledku nervového zhroucení však spolupráci záhy ukončil. Jako politický vězeň pak pracoval v těch nejhorších podmínkách na Jáchymovsku a Příbramsku v uranových dolech. Manželka se s ním rozvedla, dvakrát se těžce zranil a poslední dva roky se léčil s otevřenou tuberkulózou na Borech. Na svobodu se dostal v roce 1960 ve svých jednačtyřiceti letech. Marta a Karel Pinkeovi se vzali po krátké známosti hned v roce 1960. S velkou radostí vítali v roce 1968 pražské jaro, Karel Pinke se stal členem nově ustaveného Klubu bývalých politických vězňů K-231. Když pak 21. srpna vpadla do Československa vojska Varšavské smlouvy, obával se dalšího uvěznění a rozhodl se emigrovat. Jeho manželka mu stála věrně po boku. Hned v srpnu odjeli manželé Pinkeovi do Vídně, kde několik týdnů čekali v uprchlickém táboře Traiskirchen, než na ně v prosinci přišla řada a oni mohli konečně odletět do Kanady. V Ottawě si postupně vybudovali nový život a zapojili se do místních krajanských spolků; Karel Pinke se stal starostou Sokolu Ottawa a členem Sokolské župy kanadské. V sedmdesátých letech jim bylo odebráno občanství a v nepřítomnosti byli odsouzeni za opuštění republiky. Když přišla v Československu v roce 1989 sametová revoluce, Karel Pinke změně režimu dlouho nevěřil. Trvalo celých deset let, než se manželé Pinkeovi vrátili zpět do vlasti. Po jedenatřiceti letech v emigraci se tak v roce 1999 opět zabydleli v Praze. Karel Pinke zemřel po dlouhé nemoci 14. října 2007. Za jeho záslužnou činnost v Kanadě mu byla udělena Medaile Miroslava Tyrše a Masaryk Award. Marta Pinke v době natáčení (v roce 2023) žila ve svém bytě na pražských Vinohradech.
