Nejdůležitější je vědomí skutečné svobody
Jaromír Piskoř se narodil 11. srpna 1962 v Opavě rodičům původem z Hlučínska. Matka Edeltrauda Osmancziková pocházela z Kozmic a otec Jiří Piskoř z Oldřišova na dnešní hranici s Polskem. V srpnu 1968 byl Jaromír Piskoř svědkem okupace Opavska vojsky Polské lidové republiky. Otce po okupaci vyloučili z Komunistické strany Československa a v důsledku toho nemohl pamětník později studovat Střední hotelovou školu v Opavě, ale přijali ho pouze na střední školu zemědělskou. Na podzim 1982 narukoval na základní vojenskou službu do Košic, kde se seznámil se stejně starým Jaroslavem Kuchyňou. Ten měl kontakty na disidenty a zdroje samizdatu v Praze. Oba během vojny přímo v kasárnách samizdat přepisovali. Po návratu se Jaromír Piskoř seznámil s nezávislými aktivisty v Praze a přenesl jejich činnost včetně samizdatu na Opavsko. V půli roku 1988 začal spolu s dalšími vydávat autorský samizdat Protější chodník a v prosinci 1988 podepsal Chartu 77. Během roku 1989 organizoval petici proti stavbě obří koksovny ve Stonavě na Karvinsku a v listopadu byl jedním z lídrů Občanského fóra v Severomoravském kraji. Koncem ledna 1990 byl kooptován jako poslanec do Federálního shromáždění a v červnu 1990 zvolen ve svobodných volbách. V roce 1992 aktivní politiku opustil, ale ještě do roku 1996 pracoval jako tiskový tajemník Občanské demokratické strany.