Kulacké dítě, které podepsalo Chartu 77
Zora Rysová se narodila 9. října 1947 v Praze, ale s rodiči a dvěma staršími sestrami Milenou a Hanou vyrůstala na Dobříši. Její rodina patřila mezi lépe situované, otec Alois Rys byl ředitelem občanské záložny, matka Marie Rysová, rozená Švagrová, byla v domácnosti. Rodině Rysů, která zastávala protikomunistické postoje, byl ovšem majetek po komunistickém převratu v roce 1948 zabaven a otec zbaven ředitelské funkce. Zora Rysová, jako dcera z kulacké a třídně nevyhovující rodiny, nezískala doporučující stanovisko ke studiu na střední škole. Nakonec však byla ke studiu – na rozdíl od svých dvou starších sester – přijata. Maturitu složila v roce 1965 a téhož roku začala studovat na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Během vysokoškolských studií se účastnila několika demonstrací proti komunistickému režimu a při jedné z nich v roce 1966 byla zadržena policií. V létě 1968 vycestovala do Anglie na brigádu, kde ji při návratu domů 21. srpna 1968 zastihla zpráva o okupaci Československa. Rozhodla se nevracet a v Anglii zůstat. V roce 1969 se kvůli rodinné situaci do Československa vrátila, zpátky do Anglie se už ale nedostala. Vycestovat za hranice se jí podařilo až v roce 1986. Její starší sestra Milena v Anglii, kde se provdala za britského občana, zůstala a žila tam až do své smrti. V roce 1972 Zora Rysová dokončila studia na ČVUT a v lednu 1973 nastoupila do pražského střediska památkové péče. V letech normalizace se živila restaurováním soch po celé republice. Měla vždy blízko k alternativní kultuře. Jezdila po bigbeatových koncertech, a tak se dostala i do prostředí undergroundu a disentu. Velmi blízko měla i ke katolickému prostředí, zejména díky knězi Zdeňku Bonaventurovi Boušemu. V roce 1977 se stala signatářkou Charty 77. Byla sledována Státní bezpečností (StB), přesvědčována ke spolupráci, kterou vždy odmítla. V osmdesátých letech usilovala o záchranu dobříšského židovského hřbitova. Účastnila se bytových seminářů, zakázaných koncertů i demonstrací v rámci Palachova týdne v roce 1989. Po listopadu 1989 se zapojila do dění sametové revoluce. Po roce 1991 byla rodině vrácena alespoň část majetku zabaveného komunisty. Až do odchodu do důchodu pracovala v oblasti památkové péče. V době natáčení v roce 2022 žila na Dobříši, zůstala svobodná a bezdětná.