Josef Sádlo

"Zajímavý, to znám samozřejmě jenom z vyprávění, to kino si pořídili Sokolové na to, aby jim to vydělávalo peníze na zakoupení materiálu na sokolovnu. Takže to bylo vlastně ještě původně němý kino, takže v tý době nebyla ani v Byšicích elektrika, normální síť. Takže z toho mlejna se bral… Tam je generátor nebo dynamo, který napájelo tu obloukovou lampu na tom kině. Kino potřebuje hodně světla na promítnutí na to plátno. V tý době ještě tam bylo – jako u některých těch hospodářskejch strojů, řezaček – velký kolo, kde se převodově ten film posouval. A v sále byl pan Čížek na housle a pan Adamec, na piano k tomu hráli. Protože to kino bylo němý samozřejmě. Takže to znám jenom z vyprávění. A potom, když už bylo ozvučený kino, tak tady byly různý filmy, speciálně po válce to byly ty americký filmy, na který jsme se těšili."

"Ten vlak jede po Vysočanech – Praha Vysočany. První zastávka jsou Satalice. Než se přijede do Satalic, tak se projíždí takovejma skalama. A tam nás zastavili. Byl hlášenej poplach, a tak jsme samozřejmě vystoupili, dívali jsme se, co se děje. A viděli jsme, že v tom kbelským letišti jsou rozestavěný jednotlivý německý letadla na ploše. A ty takzvaný hloubkaři nalítávali na ty letadla a stříleli na ně. Takže likvidovali tyhle letadla, který byly na tý plošině. To pro nás byl samozřejmě zážitek. Bylo to zvláštní, než to skončilo. Což to zase nebyl dlouhej nálet. A pak se to odhoukalo a vlak pokračoval dál."