"Z hlediska té centrály to chápu, z hlediska situace to bylo hodnocení řekl bych přísné a do jisté míry účelové. Jak už jsem podotkl, tak se připravoval odchod určité skupiny mladých zpravodajců, mezi které jsem patřil. A připravovala se půda na upevnění těch starších, kteří doposud nemohli vyjet, ať už z jakýchkoliv důvodů."
„Pracovali tam, až na výjimky, vysokoškoláci jazykově vybavení, velmi kvalifikovaní, kteří dokázali analytickou práci zvládat a také sepisovat hodnocení a doporučení. Tam jsem pracoval asi tři roky, pak jsem byl převelen do operativy pro německy mluvící země. Takže práce agenturní, která se vesměs ani po letech nepopisuje.“
„Některé z těch výstav by se dnes, s odstupem času, daly označit za tendenční nebo takové, které měly ospravedlnit vstup vojsk nebo situaci po roce 1969. Nicméně to trvalo krátkou dobu a pak jsme dělali výstavy, které měly celkem jiné zaměření. Kupříkladu jsem napsal scénář k výstavě o padělání československého oběživa, která byla dlouhou dobu vystavena v tehdejším Federálním shromáždění, a některé podobné výstavy, které putovaly po krajských městech.“
„Souhlasil jsem se scénářem, ke kterému jsem dal určité připomínky, některé věci jsem doplňoval, upřesňoval, dával jsem svůj názor. Je pravda, že to dcera respektovala jen do určité míry. Nechal jsem jí absolutní volnost. Domnívám se, že jsem učinil dobře. Člověk, kterému je pětadvacet třicet let, rozvíjí svoji profesní činnost. Kdybych v uvozovkách tyto filmy „zakázal“ nebo ji požádal, aby je nedělala, měl jsem pocit, že bych jí ublížil v uměleckém rozvoji daleko víc, než v konečném výsledku ty filmy ublížily mně.“
PhDr. Dušan Sedláček se narodil 6. července 1934 v Praze. Vyrůstal v Řevnicích u Prahy pod vlivem levicově orientovaného otce. Od roku 1944 začal studovat na gymnáziu v Berouně, na poslední dva roky přestoupil na střední pedagogickou školu v Brandýse nad Labem, kde odmaturoval. Od roku 1952 studoval historii na Filozofické fakultě UK, promoval v roce 1957. Po škole začal působit ve škole ministerstva vnitra, vyučoval tamní kádry filozofii a historii. V roce 1963 nastoupil k I. správě Státní bezpečnosti - rozvědce. Zpočátku pracoval asi tři roky ve studijním odboru rozvědky. Později působil v operativním odboru se zaměřením na německy mluvící země, o svém působení na rozvědce však nechce mluvit. Od podzimu 1968 byl představitelem československého kulturního střediska v Západním Berlíně, byl odvolán v roce 1971 pod hrozbou vyhoštění ze strany západoberlínských orgánů. Následoval stranický trest - byla mu přidělena podřadná práce, byl přeřazen do archivu ministerstva vnitra. Od roku 1978 pracoval opět na ministerstvu vnitra na kulturně propagačním oddělení, byl odpovědný za komunikaci s uměleckými svazy. Od roku 1988 působil na Svazu československých výtvarných umělců v sekci výstavnictví a scenáristiky. V roce 1990 odsud dobrovolně odešel, necítil podporu své činnosti. Od té doby až dosud se věnuje samostatnému pořádání výstav, kurátorské činnosti, založil malou agenturu Art Propag, která fungovala až do roku 2012. Dušan Sedláček je otcem režisérky, scenáristky a střihačky Andrey Sedláčkové. Ta v letech 1999 až 2007 natočila sérii televizních filmů volně inspirovaných pamětníkovým životem.
