Krám zavřeli, maminku odvezli a nás tam nechali samotné
Lubomír Šik se narodil v Litovli 2. února 1928 do rodiny s křesťansko-židovskými kořeny. Otec Karel Schick a matka Anna, rozená Staňková, provozovali v Litovli šicí dílnu a obchod s textilem a potřebami pro švadleny. Ačkoliv oba vystoupili z víry a po vzoru prezidenta Masaryka se stali členy Českobratrské církve evangelické, byli v době protektorátu považováni za smíšené manželství. Formálně se proto rozvedli a otec se až do své smrti roku 1941 skrýval. Lubomír vychodil obecnou školu v Litovli a věnoval se hře na housle. Byl přijat na gymnázium, ale roku 1942 ho musel kvůli svému původu židovského míšence opustit. Vyučil se tedy strojním zámečníkem. Maminka dál vedla dílnu a obchod, ale v lednu 1944 byla zatčena. Policii na ni upozornilo udání o prodeji textilu bez lístků. Lubomír a o dva roky mladší sestra Jitřenka zůstali až do června 1945 sami. Dobu vězení matka strávila v Jauer bei Liegnitz v nynějším Polsku a přežila pochod smrti. Po válce nastoupil Lubomír na střední průmyslovou školu v Šumperku. Zde vedl skautský oddíl, založil školní voicebandovou skupinou a stal se redaktorem skautského časopisu Pětka a školního časopisu Průmyslovák. Po maturitě dostal umístěnku do nové továrny na výrobu gramofonů v Litovli, kde s přestávkou na vojnu pracoval celý život – nejprve v oddělení řízení výroby a pak ve výpočetním středisku. Vedle zaměstnání se věnoval pořádání kulturních večerů s promítáním diapozitivů, vedl podnikový fotokroužek, hrál a režíroval hry pro litovelský ochotnický divadelní spolek a také se podílel na činnosti turistického oddílu mládeže, který se pod jeho vedením stal v době pražského jara krátce oficiálním oddílem Junáka. V době normalizace byl kvůli svým postojům a činnosti v Junáku přeřazen do oddělení zavádějícího výpočetní techniku a tam setrval až do odchodu do důchodu. V době sametové revoluce se zapojil do veřejného dění. Stal se zakládajícím členem Občanského fóra a městským radním a kronikářem. Sepsal své obsáhlé paměti, je autorem řady publikací z historie města a gramofonové výroby.