Celý život jsem slyšela ten hukot letadel
Marie Šimánková, rozená Steffl, se narodila 24. května 1936 v obci Malčice jako jediné dítě české matky Kateřiny Steffl, rozené Zikešové, a německého otce Františka Steffla. Její česko-německá rodina se potýkala s projevy nenávisti vůči Čechům před válkou a vůči Němcům po válce. V roce 1942 musel otec nastoupit do německé armády. Bojoval na východní frontě, kde na konci války padl do zajetí. Domů do Československa se dostal až v roce 1946. Rodina o něm celé čtyři roky neměla žádné zprávy. V rodině Stefflových se mluvilo pouze německy. Marie Šimánková se naučila česky až po válce v české škole. V průběhu roku 1944 zažila mnoho náletů a bombardování v okolí Malčic a Přídolí. Na konci války se setkala se sovětskou i americkou armádou. Všichni sourozenci otce byli na základě Benešových dekretů po roce 1946 odsunuti do Německa. Stefflovým bylo dovoleno zůstat. Před odsunem příbuzní pobývali nějaký čas v provizorním internačním táboře ve Vyšném u Českého Krumlova, kde byli shromažďováni vysídlení Němci čekající na odvoz do Německa. Marie Šimánková s rodiči příbuzné ve Vyšném několikrát navštívila. Od 60. let mohli jezdit za příbuznými do Německa a oni do Československa. Po vyučení kadeřnicí v roce 1953 pracovala na různých pozicích. V roce 1957 se vdala za Josefa Šimánka a spolu měli čtyři děti. V době natáčení (2023) žila ve Velešíně.