Anna Škrabalová

* 1934

  • „Chodili jsme do práce. Vedoucí jezdili do Sovětského svazu na různá školení, a když se vrátili, přišli a měli k nám desetiminutové proslovy. My jsme museli poslouchat, co nám přišli říct. Třeba nám soudružka přišla říct, jak jsou ty sovětské ženy pracovité a skromné. Co všechno stihnou a že ještě v jedenáct hodin chodí pro cukr do kornoutu z novin Pravdy a všelijaké takové kecy. Na jednu stranu jsem si o tom myslela své, ale na druhou jsem nechtěla být za blbce, který se nevyrovná těm sovětským ženám. Tak jsem chtěla taky dobře pracovat. Nechávali jsme se honit. Zbytečně.“

  • „V šest ráno k nám do bytu přijeli rodiče – a že prý je okupace. Valila jsem oči. Pak mi to došlo. Celý život jsem musela platit velké příspěvky Svazu československo–sovětského přátelství, a najednou sem přijedou sovětské tanky...“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 17.03.2022

    (audio)
    délka: 01:12:18
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Dávali nám za vzor pracovitost a skromnost sovětských žen. Já jsem se málem uštvala

Anna Škrabalová 2022
Anna Škrabalová 2022
zdroj: Post Bellum

Anna Škrabalová, roz. Zadrobílková, se narodila 2. srpna 1934 v Radvanicích v okrese Kutná Hora Anastázii a Václavovi Zadrobílkovým. Rodina žila převážně z toho, co vypěstovala na svém hospodářství velkém dva a půl hektaru. Anna jako jediné dítě svých rodičů musela od dětství v hospodářství tvrdě pracovat, po válce kvůli nemoci své maminky nešla na studia a pracovala doma v zemědělství. V první polovině padesátých let byl otec komunisty donucen polnosti „darovat“ státu a pak pracovat v jednotném zemědělském družstvu (JZD). Anna si našla zaměstnání v kanceláři státního statku v Říčanech. Od poloviny 60. let, kdy se provdala za učitele na strojní průmyslové škole Otu Škrabala, žila v Praze. V roce 1966 se jí narodila dcera. Vzpomíná na invazi vojsk Varšavské smlouvy, která se jí odehrávala takřka pod okny, neboť bydleli v centru Prahy v Plavecké ulici. Nikdy nebyla v KSČ, a proto ji různě znevýhodňovali, o práci kvůli tomu ale nepřišla. V průběhu života si doplnila maturitní vzdělání na hospodářské škole, pracovala na pražském magistrátě v oddělení financí a v Technickém a stavebním úřadu. Vysoká pracovní zátěž, kterou po ní vyžadoval vedoucí v druhém zaměstnání, jí podlomila zdraví.