Dávali nám za vzor pracovitost a skromnost sovětských žen. Já jsem se málem uštvala
Anna Škrabalová, roz. Zadrobílková, se narodila 2. srpna 1934 v Radvanicích v okrese Kutná Hora Anastázii a Václavovi Zadrobílkovým. Rodina žila převážně z toho, co vypěstovala na svém hospodářství velkém dva a půl hektaru. Anna jako jediné dítě svých rodičů musela od dětství v hospodářství tvrdě pracovat, po válce kvůli nemoci své maminky nešla na studia a pracovala doma v zemědělství. V první polovině padesátých let byl otec komunisty donucen polnosti „darovat“ státu a pak pracovat v jednotném zemědělském družstvu (JZD). Anna si našla zaměstnání v kanceláři státního statku v Říčanech. Od poloviny 60. let, kdy se provdala za učitele na strojní průmyslové škole Otu Škrabala, žila v Praze. V roce 1966 se jí narodila dcera. Vzpomíná na invazi vojsk Varšavské smlouvy, která se jí odehrávala takřka pod okny, neboť bydleli v centru Prahy v Plavecké ulici. Nikdy nebyla v KSČ, a proto ji různě znevýhodňovali, o práci kvůli tomu ale nepřišla. V průběhu života si doplnila maturitní vzdělání na hospodářské škole, pracovala na pražském magistrátě v oddělení financí a v Technickém a stavebním úřadu. Vysoká pracovní zátěž, kterou po ní vyžadoval vedoucí v druhém zaměstnání, jí podlomila zdraví.