Matthias Slunsky

* 1925

  • "Náš ročník musel narukovat a já jsem šel do Francie až na Atlantik, do Cherbourg. Kousek od toho byla invaze. Angličani a Američani nás tlačili, my jsme jenom utíkali zpátky. No však jsme byli taky jenom kluci, ne? Já jsem byl potom raněn. Granát převrátil auto, všechno jsem měl zlámané. Ležel jsem, našli mě Angličani, poslali do Německa. Měl jsem štěstí, že se ze mě nestal invalida. A tím pro mě válka skončila."

  • "V hlavní uličce byly postavené čtyři oltáře, čtyři zastavení. My jsme šli procesím z kostela dokola a zase zpátky. Cesta byla vysypána kolem dokola čerstvou zelenou trávou. Každý sedlák, u něhož jsme zastavili, pokosil jetelinu a takhle to připravil. Takže jsme nešli po kamení, ale po trávě."

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 16.06.2016

    (audio)
    délka: 01:12:12
    nahrávka pořízena v rámci projektu Dokumentace nejstarších mluvčích moravské chorvatštiny
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Partyzáni o zemědělství nevěděli nic, ale prostě prohlásili, že je to jejich a hotovo

Matthias Slunsky
Matthias Slunsky
zdroj: Pamět Národa - Archiv

Matthias Slunsky se narodil roku 1925 v chorvatské rodině ve Frélichově. Doma se mluvilo chorvatsky, češtinu se naučil při nástupu do české školy a němčinu poté, co bylo jihomoravské pohraničí připojeno k Třetí říši a děti musely chodit do německé školy do Drnholce. V roce 1943 byl odveden do německé armády a nasazen ve Francii u města Cherbourg. Zde jej zranil granát a on se, coby raněný, dostal zpět do Vídně. Odtud po skončení války pěšky odešel domů do Frélichova. V létě 1945 měli chlapci a dívky z chorvatských osad pomoci Rusům odvést zabavené koně do Rakouska. Při této cestě se Matthias Slunsky seznámil se svou budoucí ženou, Chorvatkou Rúženou Mikuličovou z Nového Přerova. Společně v roce 1948 utekli do Rakouska a usadili se ve Vídni.