Pavel Štěpán

* 1967

  • „Do toho byly i klasický pozvánky, kde jsme celá kapela dostala pozvánku na výslech na kriminálku do Jihlavy. Každý jsme to měli po půl hodině a tam vlastně se nás ptali... klasika... Jihlava... Proč to děláme? Kde jsme to viděli? Jestli víme, co to znamená? Že to jsou fašistický symboly, celej punk, že je fašistickej. Skupina Kiss, vždycky dávali přirovnání ke skupině Kiss. Skupina Kiss, taky si všichni myslí, že to jsou rockeři, ale jsou to fašisti, protože tam mají ty dvě ‚s‘ na konci. A fotili si nás, dávali si nás do archivu, a nikdy z toho nebyl žádnej větší problém. Většinou se to obešlo fakt během tý půlhodiny. Oni si nás vyfotili. My jsme tam řekli nějaký nesmysly, že jsme to viděli v nějakým německým časopise a že vlastně nevíme, o co jde, a takovýhle bláboly jsme tam mleli. Větší problém, když přijela Státní bezpečnost z Brna, tak to byl větší mazec, protože to byli jiný sekáči a ty teda moc dobře věděli, o co jde, a nevěřili nám samozřejmě tyhlety nesmysly.“

  • „Jednou jsem od těch estébáků dostal takovýho facana, že jsem málem spadl ze židle, právě kvůli těmhle těm peticím, ale jinak, že by nás jako bouchali obuškama nebo že bych nějak tohleto... vím, že spousta lidí z ostatních měst s tím měla problémy, že je stříhali, policajti je brali na služebnu, stříhali jim kohouty, rozstříhávali jim bundy, rvali jim ty cvoky z těch bund. Vždycky, když ty kluci, já nevím z Příbrami, z Prahy, ze Strakonic, přijeli do Jihlavy a měli tu možnost se setkat s jihlavskou policií, tak říkali: ,Vy tady máte úplně ráj na Zemi, protože ty jihlavský policajti jsou úplně zlatý oproti těm ostatním.“

  • „Když jsme hráli v tom Paláci kultury, tak za náma přišli ti organizátoři, u kterých nebylo jednoduchý, aby ty HNF do toho Paláce kultury prosadili, protože jsme nebyli povolení, takže tam to trochu skřípalo, ale byly ty páky. I tenkrát byli lidi v SSM, který nebyli zblbí režimem, nebyli to zas až takoví komunisti a chtěli pomoct těm kapelám. Těm druhejm, ne těm popovejm. Akorát řekli: ,Hele...‘ My jsme tenkrát měli obrovskej hit a ten se jmenoval ‚Svět se posral‘. A oni říkali: ,Hele, kluci, víte, ten text... Jako super, ta písnička je super, ale oni to tady budou natáčet a budou tady různý papaláši a budou tady kontroly a bylo by dobrý, kdybyste to jako třeba zahráli tu písničku, ale nezpívali to nebo tak.‘ My jsme to teda udělali kulišácky, protože my jsme tu písničku zahráli, ale jakmile jsme vylezli na to pódium, tak byl obrovskej řev, lidi se začali cpát na pódium, začali tancovat pogo a při prvních tónech tý písničky ‚Svět se posral‘ lidi začali pogovat a tu písničku začali zpívat s náma. Takže ta písnička vypadala tak, že tam je text to: ,Svět se...‘ A my jsme to neřekli a řvali to za nás lidi.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    cukrárna na Fibichově ulici - Jihlava, 16.02.2017

    (audio)
    délka: 40:08
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy našich sousedů
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Svět se posral

Pavel Štěpán v dětství
Pavel Štěpán v dětství
zdroj: archiv pamětníka

Pavel Štěpán se narodil 6. prosince 1967 v Jihlavě. Vyučil se elektrikářem a spolu s bratrem Petrem založili v roce 1985 punkovou kapelu Hrdinové nové fronty, kde hrál pamětník na bicí. Stali se velmi populárními a mimo jiné hráli na velkých koncertech, jako byla například Rocková bilance v pražské Lucerně v roce 1988. Za svou hudbu byli členové kapely často vyslýcháni policií i brněnskou StB. Jejich koncerty byly často násilně ukončovány. Kapela se rozpadla v roce 1989 a dodnes je mezi punkery velmi populární.