František Stránský

* 1946

  • „Měli jsme velice zapálenou učitelku. Ta to před dětmi říkala bez obalu: ‚To je syn živnostníka.‘ Děti byly oddané učitelce a byly proti mně zaujaté. Dokonce jedna spolužačka mi plivla na bundu se slovy: ‚No jo, tatínek je bohatej, on ti koupí novou!‘ Cítil jsem zaujatost. Děti byly zpracované. Učitelce jsme říkali ‚rusofilka‘. Já jsem za to trpěl léta. Přitom můj táta, když pracoval, tak maminka říkala: ‚Jestli si někdo nepřijde opravit kolo, tak nebudeme mít k obědu maso.‘“

  • „Tam byl naproti jehličnatý strom, tuším stříbrný smrk. Otec k tomu uvázal volant tříkolky řemenem, aby to kroužilo. Nastartoval to, posadil tam mě a nechal to obkružovat smrk, aby to hodně lidí vidělo a aby se ta tříkolka zpopularizovala. Tenkrát se to ještě jmenovalo OS-KAR – jako kára na kolech.“

  • „Otec s tím mopedem jezdil do Plzně, a když přijel do Plzně, byl kolikrát celý ztuhlý. Chtěl často vidět rodinu, tak dojížděl. Až se pak zdravě naštval a řekl, že chce něco, co se nebude kácet. Znalosti z průmyslovky měl. Tak vymyslel něco, aby na něj nepršelo, co by se nekácelo. Už měl představu, aby to bylo laciné a nedalo moc práce. Sváření doma měl, trubičky se také daly sehnat. Kolikrát jsem viděl, že byla opravdu bída o ty trubky. Tak on dokázal takový úsek svařit z několika trubiček. Vyrobil třeba vlek za auto nebo tehdejší tříkolku, který byl na takovém úseku svařený z malých trubiček, takže to nebylo ani poznat. Když jsem se na to podíval, říkal jsem si: ‚To by mě nenapadlo, takový kus svařit z mnoha trubiček.‘“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Červená Voda, 06.10.2021

    (audio)
    délka: 02:19:37
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Královehradecký kraj
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Tatínek dojížděl tři sta kilometrů na mopedu, a tak vymyslel Velorex

František Stránský, 70. léta
František Stránský, 70. léta
zdroj: archiv pamětníka

František Stránský se narodil 10. září 1946 v Dolní Sloupnici. Celý život žil v České Třebové. Jeho otec František Stránský (1914– 1954) měl zámečnickou dílnu –prodej motosoučástek, a byl to také konstruktér motorové tříkolky Velorex. Maminka Ludmila (1923–1996) vypomáhala svému muži v prodejně. František měl ještě sestru Oldřišku, narozenou v roce 1944. První vozidla otec sestrojil koncem 30. let. Motorovou tříkolku s názvem OS-KAR si dali s bratrem Mojmírem patentovat v roce 1945. Po roce 1948 komunisté Stránským rodinnou dílnu združstevnili a začlenili do Velodružstva Hradec Králové. Z Františka Stránského se stal kapitalista. Sledováním a ústrky trpěl nejen otec, ale i jeho syn, kterému se ve škole děti posmívaly. Aby se tříkolka mohla vyrábět sériově, získala v roce 1950 označení vozidla pro invalidy a firmu přestěhovali v roce 1952 do Výrobního družstva Velorex Solnice. V lednu 1954 zemřeli dva nejbližší lidé v rodině – otec a děda. František prožíval nejhorší dobu v životě a cítil se dlouho osamělý. Jistotu mu dalo až vyučení nástrojařem a samostatná tvůrčí práce, která ho bavila. S matčiným novým partnerem nedokázal navázat bližší vztah, ale své nevlastní sestry Blanku a Alenu měl naopak velmi rád. V témže roce se OS-KAR přejmenoval na Velorex. V letech 1966–1967 byl František Stránský na vojně a pak se v roce 1971 oženil s Věrou Valikovou (1953–2010), společně měli tři syny, narozené v letech 1971, 1974 a 1977. Pracoval ve Strojtexu Česká Třebová, poté u strýce Mojmíra v komunální dílně na výrobu plastů. Po roce 1989 odešel František Stránský za prací do Rakouska a 17 let tam přes týden jezdil na stavební práce. Zázemí našel u bratrance, který tam v 80. letech emigroval. Jako věřící ví, že ať už v životě prožíval cokoliv, měl nad sebou vždy ochrannou ruku.