Svoboda není jen pro mě, je pro všechny
Jaroslava Suchá se narodila 20. března 1932 v Praze v rodině vojenského důstojníka. Rodina se stěhovala podle toho, ke které posádce otce přidělili, a nakonec se usadila v Táboře, kde ji zastihla druhá světová válka. Československá armáda byla po vzniku protektorátu rozpuštěna, takže rodina zůstala pohromadě a válku víceméně v pořádku přečkala (pouze starší bratr pamětnice zemřel na následky těžké nemoci). Nástup komunistů k moci v únoru 1948 vnímala Jaroslava velmi negativně. Po maturitě na táborském gymnáziu chtěla jít studovat učitelství, ale nakonec nastoupila jako vychovatelka na internátu místní průmyslové školy. Šokem pro ni byla invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. Během 17. listopadu 1989 byla shodou okolností v Praze a viděla, jak policisté uzavírají okolí Václavského náměstí. (Vzhledem k vysokému věku pamětnice jsou její vzpomínky na pozdější události méně podrobné.)