Petr Šustek

„Jak se zakládalo JZD, tak chodili tací agenti po chalupách nebo po poli za lidma, a přesvědčovali lidi, ať odevzdají majetek a vstoupí do JZD. Byly žně a my jsme byli na poli, sekalo se obilí, tak tam též přišli, přijeli autem a chodili za námi a pořád mluvili, že se nám dobře povede v JZD, že to máme všechno odevzdat. Otci už to šlo na nervy, tak jim říkal: ‚Běžte pryč, já vás tu nechcu, odejděte, nebo vás vyšlehám bičem.‘ Tak oni se sebrali a šli, a jak jsme večer přijížděli domů, tak oni na nás čekali před dvorem a otce, jak byl takový zpocený, oblečený všelijak, jak se z toho pole šlo, tak ho sebrali a odvezli. Prakticky jsme nic nevěděli, celá rodina jsme z toho byli zděšení, protože se ztráceli lidi a my jsme vůbec nevěděli, co s ním bude.“