Lidi se nedělí na státy, ale na dobré a špatné
Hana Svobodová se narodila 16. března 1936 v Písku jako nemanželská dcera Julie Malcové. Počátek života prožila v Prachaticích, kde žili její prarodiče Malcovi. Matka se záhy po jejím narození provdala za Jana Kolára, který pracoval na železnici, a Hanu si osvojil. V roce 1938 se rodina rozhodla z Prachatic odejít, protože město připadlo na základě mnichovské dohody nacistickému Německu. Uprchli do nedalekých Vodňan, kde prožili celou válku v jedné místnosti domu místního obuvníka. Ve Vodňanech se Hana setkala se sovětskými i americkými vojáky. Vodňany sice po válce spadaly do americké zóny, ale demarkační čára byla nedaleko, za řekou Blanicí. Ještě ke konci roku 1945 se Hana s rodinou vrátila do Prachatic, kde dostali byt po odcházejících Němcích. V roce 1948 se zúčastnila XI. všesokolského sletu v Praze. Ke konci roku 1948 se kvůli matčině nové známosti přestěhovala do Plzně. V plzeňské Škodovce (tehdy závody V. I. Lenina) se vyučila soustružnicí. Později si dodělala střední průmyslovou školu a v podniku pracovala na administrativní pozici. Ještě jako učnice zažila v Plzni měnovou reformu v roce 1953 i následné nepokoje. V roce 1958 se provdala za Milana Svobodu, který byl ve Škodovce zaměstnaný jako vedoucí obchodního oddělení. Po roce 1968 ale o svoji práci přišel kvůli názorům na nově vzniklou politickou situaci. Do manželství se narodili dva synové Radek a Milan. Rodina nadšeně uvítala změny po roce 1989 a Hana Svobodová odešla na čas pracovat do pohostinství v Německu. Po návratu začala studovat univerzitu třetího věku. V roce 2020 ovdověla. Na jaře roku 2022, v době našeho rozhovoru, žila v Plzni na Slovanech, byla stále aktivní, sledovala společenské dění a pečovala o vnoučata.