Věra Vacková

„A tenhleten ředitel byl takový převlíkač kabátů. Protože jsem slyšela, že byl skautem, a dokonce, že byl v tom homogenním skautu, kde se zahajovalo modlitbou. A potom těch svých skautských zkušeností využíval tom komunistickým. Takže on si vymyslel, když bylo pálení čarodějnic, tak nechal postavit tři hranice na kopci nad kostelem a kluky z deváté třídy nechal vyrobit válečné štváče – figuríny Eisenhowera, Trumana a Roosevelta. Roosevelt myslím byl ochrnutý a nemohl chodit, tak sehnali nějaký starý křeslo, a tu figurínu nesli v tom průvodu na tom křesle. No a šlo se v průvodu na ten kopec, tam se řečnilo, no a potom se posadily figuríny na ty tři hranice, zapalovaly se a upalovali se váleční štváči. Tak takovýhle nesmysly si on vymýšlel.“

„Co tedy chci ještě zdůraznit, že si nesmírně vážím mých rodičů. Protože, když tatínka v tom osmačtyřicátém přeložili a takhle se mu pomstili, tak maminka zůstala s námi čtyřmi sama a říkala, že každý den přicházela do školy a na jejím místě že byla přihláška do KSČ a vedle toho pero. Nevím, jak dlouho, jestli týden nebo deset dní to vyhazovala do koše, až to vzdali. Maminka si říkala: ,Kdyby mě vyhodili, tak já půjdu pracovat do JZD a ty děti uživím takovýmhle způsobem.‘ Náhodou ji teda nevyhodili, že zůstala pracovat v té škole, ale tohle dokázala a za to si jí velice cením. A potom tatínek zase, když byla ta podpisová akce, že souhlasíme se spravedlivým rozsudkem Milady Horákové, tak z okresu to nepodepsal jediný tatínek. A oni mu říkali, proč to jako nepodepsal. A on říkal: ,Jak já to mám podepsat, vždyť já nemám ani volební právo?‘ A ti mu říkali: ,Nám to nevadí.‘ A tatínek říkal: ,Ale mně to vadí‘. Takže jediný on měl odvahu to nepodepsat. Takže v tomhletom si těch rodičů nesmírně vážím, že dokázali být takhle stateční.“