Za bolševika se život nepohyboval. Bylo to tu mrtvé a stagnující
Petr Veselý se narodil 7. března 1965 českému otci a matce, která byla tzv. volyňská Češka a do tehdejšího Československa se dostala během útěku před Stalinovým režimem. Mezi jeho nejranější vzpomínky patří ty na srpen 1968. Vzpomíná si, jak si hrál na pískovišti, na které ze tří stran mířily tanky, což coby tříletý vnímal jako velké dobrodružství. V noci na 21. srpna bylo z domova rodiny slyšet přistávání vojenských letadel v letišti na Ruzyni. Další vzpomínka se tak váže k jeho mamince, která se tehdy, vzhledem ke svým vlastním životním zkušenostem, zamkla v koupelně, kde dostala hysterický záchvat a strašně brečela a křičela, že začíná válka. Když bylo Petrovi Veselému jedenáct let, maminka mu zemřela. Jeho otec se podruhé oženil a vztahy v rodině nebyly ideální. Petr Veselý tedy během gymnaziálních let začal utíkat k divadlu. To ho nakonec očarovalo natolik, že se opakovaně hlásil na režii na JAMU, kde byl třikrát – také z politických důvodů – nepřijat. Na JAMU se dostal napočtvrté. Během sametové revoluce byl v čele stávkového výboru a poté se stal historicky prvním předsedou akademického senátu na JAMU. Petr Veselý se věnoval divadelní režii, krátce pracoval i v reklamní agentuře. Živil se také úpravami scénářů pro dabing. V roce 2023 žil Petr Veselý v Brně.