Nejsi v KSČ, nemůžeš být ředitelem školy, soudruhu
Stáhnout obrázek
Jaromír Vitvar se narodil 10. prosince 1931 v Jičíně do rodiny učitelky Anny Vitvarové a úředníka Jaromír Vitvara, který byl účetním v továrně na tkalcovské stroje v Lomnici nad Popelkou. Pamětník měl o dva roky starší sestru Věru. Narodil se s ochromenou jednou rukou, která zůstala takřka nehybná, avšak díky tatínkově péči a podpoře handicap úspěšně překonával. Podstatnou část svého dětství prožil v Lomnici nad Popelkou, kde nastoupil v roce 1937 do první třídy. Vzpomíná na protektorátní atmosféru v Lomnici nad Popelkou, například na mobilizaci a Hitlerjugend. Jeho otec Jaromír Vitvar st. byl cvičitelem v Sokole, hrál v ochotnickém divadle, zpíval ve sboru. V roce 1941 ho zatklo gestapo kvůli spolupráci s odbojovou skupinou Obrana národa. Desetiletý Jaromír o odbojové činnosti svého otce věděl a pomáhal mu. Jaromír Vitvar st. v roce 1944 zemřel ve vězení v polském Gollnowě (dnes Goleniów). Rodina se ocitla v existenční nouzi, protože matku propustili z práce. Podporovali je příbuzní a lidé z odboje, matka s dětmi si přivydělávaly šitím korálkových předmětů. Po válce se přestěhovali do Prahy, kde Jaromír Vitvar v roce 1950 absolvoval gymnázium. Odmítal účast ve Socialistickém svazu mládeže (SSM) a později i členství v Komunistické straně Československa (KSČ), což ho diskvalifikovalo z vysokoškolských studií a dalšími způsoby znevýhodňovalo. Po maturitě na svou žádost dostal umístěnku učitele ve vesnických školách na Ostravsku, kde učil několik let, poté pracoval ve Zvoli u Prahy. Založil rodinu, s manželkou vychovával dvě dcery. V 60. a 70. letech žili v Týnci nad Sázavou. Jaromír Vitvar učil matematiku a fyziku, pedagogickou fakultu dostudoval dálkově za normalizace. Odmítl podepsat Antichartu. Protože nechtěl vstoupit do KSČ, nemohl dělat ředitele školy, což mu v roce 1982 nabízeli. V letech 1990–1993 působil jako školní inspektor. V roce 2023 žil ve Zvoli u Prahy.
