Ustašovci neuměli ani pořádně bojovat, nejvíc jim šlo zabíjení civilistů
Stáhnout obrázek
Miroslav Vostřel se narodil 9. února 1921 v Kupinci, vesnici asi 25 kilometrů od Záhřebu. Jeho rod přišel od východočeské Budislavi ve druhé polovině devatenáctého století. Tak jako mnoho dalších Čechů přišli jeho předkové za levnější půdou. Přestože dobře hospodařili, trápily je neustálé dluhy a kvůli nim se z Kupince přestěhovali na hospodářství v Čemelici nedaleko Virovitice. Miroslav se připravoval na to, že bude pokračovat v zemědělské tradici svého rodu. V té době se ale už schylovalo k válce, která do osudu Miroslava Vostřela výrazně zasáhla. V dubnu 1941 obsadila tehdejší Království Srbů, Chorvatů a Slovinců vojska Osy: Německa, Itálie a Bulharska. Daruvarští Češi se tak ocitli pod správou chorvatského fašisticky a nacionalisticky orientovaného režimu takzvaných ustašovců, kteří začali s hromadnými represemi Srbů a Židů. Také Češi se v té době stali nevítanou národnostní skupinou. Na území Jugoslávie se zformovalo komunisticky orientované partyzánské hnutí v čele s Josipem Brozem Titem, do něhož se Miroslav Vostřel zapojil hned od počátku. Nejprve pomáhal tisknout letáky, o čemž se ale ustašovští policisté dozvěděli, a koncem roku 1942 ho přišli zatknout. Miroslav Vostřel jim utekl do lesů k partyzánům. Nejdříve bojoval v 17. brigádě, kde se stal pomocníkem praporního komisaře, později působil u československého praporu a posléze brigády Jana Žižky z Trocnova. Jako pomocník komisaře měl mimo jiné na starost i odvody z českých vesnic. Po rozpuštění jednotky v dubnu 1945 se stal personálním náčelníkem divize jugoslávské armády. Z této pozice se dozvídal o událostech v Bleiburgu na území Rakouska kolem 15. května 1945, kde partyzáni zabili několik desítek tisíc ustašovských uprchlíků, kterým se nepovedlo vzdát se západním spojencům. Po válce zůstal sloužit v jugoslávské armádě. Jeho mladší bratr Eduard, který rovněž bojoval u partyzánů, působil v diplomacii. Miroslav Vostřel žil v roce 2019 v Záhřebu.
