RNDr. Jiří Vrtný

* 1941

  • „Byla skvělá věc, že jsem si musel veškeré půdy ke kultivaci mikrobů připravovat sám, a já jsem to dovedl, protože jsem byl šéfem varny přípravy půd. Některé specifické kultivační půdy jsem si také přivezl. A u jednoho afghánského pacienta jsem zjistil tuberkulózu. V Iráku stejně tak. Myslím si, že jsem si získal jako bakteriolog určitý respekt lékařů. A měl jsem štěstí na výborného kolegu parazitologa, s jehož pomocí jsme mikroskopicky odhalili několik případů malárie, to také nebylo běžné. Jak v Afghánistánu, tak v Iráku měly německé nebo britské posádky své lékaře, ale když chtěli vyšetřit nějaký infekční materiál, tak ho letecky posílali do Německa, a pak čekali na výsledky. My jsme to vyšetřili hned.“

  • „Když jsem opisoval v práci, protože jsem potřeboval stroj s širokým válcem, a těch bylo v laboratoři několik, tak jsem někdy od toho odešel pracovat do laboratoře. Jednou jsem stroj jen přikryl pláštěm. Když jsem se asi za dvě hodiny vrátil, viděl jsem, že těmi listy bylo hnuto a bylo nahlíženo i pod psací stroj. Můj šéf byl Ukrajinec a až potom jsem zjistil, že nebyl příznivcem sovětského zřízení. Proto tenkrát nic neřekl. Až po roce 1989 mi řekl: ‚Jura, já jsem to věděl.‘“

  • „Všechny noviny u nás v těch letech psaly stejně, ať už to byla Lidová demokracie nebo třeba Katolický týdeník. Všude byla úlitba komunistům. Byl třeba spisovatelský sjezd v roce 1967, řada lidí byla za protistranické výpady vyloučena, ale že by dali veřejnosti nahlédnout, co kdo řekl, to neudělali. A tak když mi to dal můj kolega opsat, tak jsem si říkal, to musí číst víc lidí. Hned jsem to rozmnožil a kolovalo to tenkrát mezi spoustou lidí. Pokud jsem měl možnost dostat se k nějakým tiskovinám, hned jsem to opisoval. Rozmnožoval jsem třeba Černou knihu, kterou mi zase donesl přítel. Vydala to Akademie věd. Mělo to asi pět set stran.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 28.06.2018

    (audio)
    délka: 03:37:57
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

První průšvih byl, když jsem snědl tři strany rusko-českého slovníku

Maturitní fotografie, Ostrava, 1958
Maturitní fotografie, Ostrava, 1958
zdroj: archiv Jiřího Vrtného

Jiří Vrtný se narodil 7. dubna 1941 v dělnické rodině v Ostravě-Vítkovicích. Jeho otec byl do padesátých let komunistou. V souvislosti s politickými procesy přestal platit příspěvky a byl vyloučen. Jiří chtěl studovat medicínu, ale z kádrových důvodů nebyl přijat. Odpracoval rok na Nové huti Klementa Gottwalda a stal se kandidátem KSČ. Na lékařskou fakultu se stejně nedostal, ale byl přijat na Přírodovědeckou fakultu do Olomouce, kde vystudoval chemii a biologii. Po vojenské službě začal učit na vojenském gymnáziu v Opavě. Kvůli údajně špatnému vlivu na studenty byl v rámci normalizačních čistek vyloučen ze strany a musel odejít ze školství. Po roce práce v dolech získal místo mikrobiologa. Působil na různých odděleních okresní a krajské hygienické stanice v Havířově, Karviné a Ostravě. Od mládí opisoval a šířil samizdat a rozmnožoval zakázané knihy. Po pádu komunistické totality byl zastupitelem Ostravy za Občanské fórum a za ODS. V roce 2002 a 2003 se účastnil humanitárních misí v Afghánistánu a Iráku. Sloužil jako bakteriolog v polních nemocnicích a získal hodnost majora. V roce 2005 odešel do důchodu. Je aktivní ve Sdružení válečných veteránů České republiky.