Josef Zíka

„My jsme měli velké hospodářství, a tak ve stodole se přidělalo jedno patro a tam byli schovaní ti, co utekli z fronty. Němci, tedy jako sudeťáci. A tak to bylo dost riskantní, naši jim dávali jíst. Ale to byly veliký stodoly a tam se to ztratilo. A měli jsme je rádi a oni nás taky.“

„Právě tam jsme zažili ten zvrat [začátek války], že tam u nás byli zaměstnaní i z těch Sudet. A to už nesměli u nás v Čechách dělat, to bylo zakázaný. No ale oni tam přesto chodili a dělali u nás a bylo to takový… Ti lidi se měli rádi a byl tam klid. Ale politika je svinstvo. U nás dělalo asi deset lidí. Na hranicích ti financi, ti to věděli, že jdou k nám dělat. Neříkali nic, pouštěli to. Byla to taková… Sudety že jako neměli, ale byli s námi furt ve styku.“

„To byli neznámí lidi, který přišli. A když jsem já přišel, tak se tam právě mlátilo obilí a tam přišel takovej jeden bolševik a že jsme nevstoupili do JZD nebo jak to oni chtěli. A byl tam mizernej hospodář a že se musí převézt ta souprava a nejdřív musí u nich vymlátit. A já se tenkrát rozčílil, měl jsem ty dva psy, poslal jsem je a oni je vyhnali z toho statku.“

„To bylo, zkrátka, to nebyly stroje, to se dělalo ručně. Musel se vyvozit písek hluboko, tam udělat betonovou desku, na tom postavit… A zase to zasypávat. To byl takovej bunkr.“

„Ne že bysme nebyli vítaní, to přijít do hospody, tak když to byl pétépák, tak by ho ulili lidi, hosti. A pomalu jsme neplatili. Ne že bysme… šli jsme tam, až když jsme měli třeba žízeň. A to bylo nějakých kamarádů najednou. Jak to byl pétépák, tak byl vítanej. Oni věděli, že ho nemáme rádi, ten režim.“

„Tam vztahy nemohly vzniknout, poněvadž když bylo třeba, tak vzali třeba deset pétépáků a vzali je támhle, a až to udělají, šli tam jiní. Zkrátka, bylo to… nebylo nikde stanoviště, kde budete.“

„Když nás přivezli do Týniště, tak, milá zlatá, to bylo takový… Vojáci hlídali nádraží, odvedli nás, šli jsme pěšky do obory. To byly vojenský sklady. Tak nás tam zkrátka dali do kupy a šli jsme. A teďkon jsme přišli dovnitř do toho objektu a tak: ‚Támhle je balík slámy, tak tam jděte a lehněte si tam.‘“