Soňa Antošová

* 1937

  • „Jaký byl konec války v Litomyšli?“ „Moc pěkný. Ten první konec [války] jsem zažila ještě v té Litomyšli, my jsme se potom, hned po prázdninách nebo ještě během prázdnin, stěhovali zpátky do Zábřehu. Protože jsme odtamtud odešli kvůli tomu, že to spadalo pod Sudety. A hned jak skončila válka, vrátili jsme se do Zábřehu. Hned po prázdninách tam otec koupil nějaký domek a už jsme tam bydleli. Potom se tam přestěhovala i bábinka s dědou, kteří tam měli svůj domek ještě před válkou. Ovšem tam, jestli můžu takovou dosti hrůznou historku, za války v tom babiččině domku bydleli nějací Němci. Protože to byly Sudety. A když válka skončila a už viděli, nebo končila, nevím přesně kdy, ta německá rodina zřejmě měla strach, že to s nimi špatně dopadne. Takže všichni spáchali sebevraždu, asi jim v tom pomáhal jejich otec, hlava rodiny. Dům zapálili a on sám se oběsil na řemeni na nějaké jabloni v zahradě. Když jsme se tam po válce vrátili a viděli jsme to, byl tam dokonce ještě zbytek toho řemenu takhle na té větvi, jak ho uřízli, pořád ještě to tam viselo.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Praha, 17.09.2019

    (audio)
    délka: 01:14:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy 20. století TV
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Knihovna jako centrum společenské změny

Soňa Antošová během natáčení
Soňa Antošová během natáčení
zdroj: natáčení Paměti národa

Soňa Antošová se narodila jako Soňa Macková v Zábřehu na Moravě 3. července 1937. Její otec Alois Macek byl kamenosochař, matčin otec se v Zábřehu angažoval v dělnickém hnutí. Město se po Mnichovu ocitlo v německém záboru, rodina se odstěhovala. Soňa strávila válečná léta s prarodiči v Litomyšli, poté se celá rodina vrátila zpět do Zábřehu. Zde vystudovala gymnázium a posléze pokračovala ve studiu ruštiny na Vysoké škole ruského jazyka a literatury v Praze. Po absolutoriu našla práci ve Státní vědecké knihovně v Ostravě, kde potkala svého budoucího manžela Antonína Antoše. V roce 1960 se vzali, kvůli bytu se přestěhovali do Kolína a měli jednu dceru. Po mateřské dovolené začala pracovat v kolínské knihovně, kde působila až do roku 1991. V roce 1968 s manželem aktivně protestovali proti sovětské okupaci, později četla zakázanou literaturu a pomáhala s jejím přepisováním. V roce 1989 zakládala v knihovně Občanské fórum. V letech 1992–1998 pracovala jako oblastní manažerka ODS. Členkou této strany je doposud. Žije v obci Pašinka, kde dosud pracuje v místní knihovně a píše obecní kroniku.