Antonis Arabadzis

„Chtěli mně uříznout nohu, já jsem nechtěl. Já jsem ani česky neuměl, nemluvil, že. A naproti mně ležel jeden takový Řek a ten byl v sádře. On měl odsud sádru až dolů, akorát ruce měl volné. Něco měl s páteří prostě, ale on zde byl nějak delší dobu, v Československu. Vím, že se jmenoval Spyros. A on mně řekl, že mně chtějí uříznout nohu a že to musí někdo podepsat. Rodiče jsem neměl, rodiče mi zahynuli, matka mi zemřela, když mi bylo šest let, a otec zahynul v roce 1949.“

„Anebo přiletělo letadlo a teď začalo házet. A to jsi nevěděl, jestli to je bomba, nebo co to je. To byly třeba balíky, krabice, a byly to třeba samé levé boty. UNRRA, tehdy se říkalo, samý levý boty a sto kilometrů dál házeli ty pravý. To je jako pomoc Američanů a Angličanů? To nám teda houby pomohli, teda hodně blbě. A takové voloviny sem tam - nějaká žvýkačka nebo nějaké piškoty a takovýhle. Ale to byla taková UNRRA. Tehdy nám skoro nikdo nepomáhal, neměli jsme zbraně, neměli jsme nic a byli jsme hladoví.“