U PTP jsem krasojezdil na jednokolce
Stáhnout obrázek
Arnošt Binter se narodil 22. července 1928 v Bratislavě jako nejmladší syn Jana Bintera a Marie Binterové (roz. Chadimové). Binterovi se na Slovensko přistěhovali před válkou, otec byl advokát a na Slovensku několik let pracoval jako notář. V roce 1938 museli Slovensko opustit a vrátit se do rodných jižních Čech. Arnošt Binter zažil nálety na České Budějovice v roce 1945. Po válce vstoupila celá rodina do Sokola. V roce 1948 se Arnošt Binter zúčastnil XI. všesokolského sjezdu v Praze. Matka a zejména otec se vymezovali vůči nově nastolenému komunistickému režimu. Otec Jan Binter byl po roce 1948 odsouzen komunistickou jurisdikcí k několika letům v lágru. Místo studia na vysoké škole tak musel Arnošt Binter narukovat, když v roce 1949 dostal povolávací rozkaz. Kvůli svému kádrovému profilu ho přiřadili k nově vzniklým pomocným technickým praporům (PTP). Od mládí byl nadšený sportovec. V letech 1949 až 1951 byl v cyklistické reprezentaci. Vystudoval pedagogický institut a od 50. let až do odchodu do důchodu pracoval jako učitel tělocviku a českého jazyka. V 60. letech působil jako trenér letní přípravy českobudějovického hokejového týmu Motor (tehdy Slavoj). Společně s hokejovou reprezentací mohl v 60. letech cestovat do západní Evropy. V 70. letech pracoval pro Svaz lyžařů, kde stál za myšlenkou povinných lyžařských kurzů začleněných do tělesné výchovy. Tuto myšlenku metodicky zpracovali a prosadili do praktické výuky. Nikdy nevstoupil do KSČ. Po roce 1989 se stal náčelníkem v obnovené České obci sokolské a v roce 1992 stanul v čele komise lyžařů v Sokole. V době natáčení (2023) žil v Českých Budějovicích.
