Seděl v autobuse, který chtěli unést na Západ
Bedřich Boršek se narodil 17. srpna 1928 v Bystřici pod Hostýnem, kde měl jeho otec František Boršek obchod se smíšeným zbožím. Brzy po jeho narození se rodina přestěhovala do Kroměříže. Protože byl jeho otec za první světové války legionářem v Rusku, mohl si před druhou světovou válkou zažádat o státní službu a dostal umístěnku do Kašperských Hor jako zřízenec berního úřadu. Bedřich s matkou Pavlínou Borškovou zůstali na začátku války ještě v Kroměříži, kde také zažili příchod německých okupačních vojsk. Téměř celou druhou světovou válku strávil Bedřich v Českých Budějovicích, kde získala rodina po odchodu otce ze Šumavy státní byt. Zde také zažil bombardování Českých Budějovic spojeneckými vojsky v březnu 1945. V roce 1948 se jako dorostenec zúčastnil XI. všesokolského sletu v Praze, kde spolu s přerovskými sokoly protestoval proti nastupujícímu komunistickému režimu. V roce 1966 vstoupil do Komunistické strany Československa, ale už v roce 1968 na protest proti obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy ze strany vystoupil, což vedlo k tomu, že jeho nejmladší dcera nesměla studovat zdravotnickou školu. V roce 1984 byl jako jeden z rukojmích v uneseném autobuse směřujícím ke státní hranici do Strážného a následně do NSR. V době natáčení rozhovoru (2020) žil v Domově pro seniory U Hvízdala v Českých Budějovicích a plně se věnoval svým koníčkům.