Marie Čovejová

* 1963

  • „Řekli, že mám tři děti a že teď, abych neměla hodně starostí, mi udělají zákrok, po kterém budu pět roků v klidu. A po pěti letech že můžu mít zase další děti, třeba chlapečka, abych měla párečky v rodině. Dokázali to tak krásně říct, že jim člověk opravdu věřil. Tak jsem s tím souhlasila. Ale kdyby neřekli, že když nepůjdu, přijdu o ty své tři děti, tak bych do toho nikdy nešla. Opravdu jsem se bála o své děti. Báli jsme se oba. A opravdu, některá, která nešla, měla děti v domově, ale po roce je získala zpátky. Tam šlo viditelně o to, aby dostali co nejvíce žen na tyhle zákroky.“

  • „Nejhorší na tom bylo, že za to v té době některým ženám dávali finanční hotovost. Anebo rodinám, kde viděly sociální úřady, že nemají pračky, že perou oblečení dětí v rukách, tak jim zakoupili pračku, a to bylo všechno. Opravdu, tohle se dělo. A bylo toho strašně hodně. Bylo to pro nás hodně ponižující. Prostě nám vzali naši ženskost, takový zásah do těla. Žádná z nás, a je to hlavně u romských žen, by do toho nikdy nešla, kdyby byla poučena. Bylo to tak rychlé, tak domluvené, že vítězil strach o naše děti, aby se nedostaly do domovů. Tohle nám udělali, nejhorší v životě, co mohli udělat. Prostě strach, který nás donutil jít na tenhle zákrok.“

  • „Měla jsem ještě syna, ale teď už nemám, protože se stala v mém životě tragédie. Onemocněl, měl epilepsii, bylo mu patnáct roků. A jelikož měl časté záchvaty, tak v šestnácti umřel, utonul ve vodě. Je to pro mě hodně skličující, i když je to už patnáct let. Tak mi odešel jediný syn. Mám už jen dvě dcery. Pak už jsem další děti neměla, ani jsem nemohla, protože když se syn narodil, začalo to období, kdy vláda navrhla, že se nebudou rodit romské děti. Navštěvovaly nás sociální pracovnice a říkaly, že buď půjdeme na zákrok, který nám udělají, nebo nám odeberou naše děti do dětských domovů. To byl taky snad nejhorší zlom v životě.“

  • Celé nahrávky
  • 1

    Ostrava, 20.01.2022

    (audio)
    délka: 01:54:05
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
  • 2

    Ostrava, 27.01.2022

    (audio)
    délka: 54:11
    nahrávka pořízena v rámci projektu Příběhy regionu - Střední Morava
Celé nahrávky jsou k dispozici pouze pro přihlášené uživatele.

Kdybych se nebála, že mi vezmou děti, na sterilizaci bych nešla

Marie Čovejová / kolem roku 1980
Marie Čovejová / kolem roku 1980
zdroj: Archiv pamětnice

Marie Čovejová, za svobodna Kotlárová, se narodila 10. května 1963 v Krnově. Pochází z jedenácti dětí. Vyrůstala v Hynčicích na Krnovsku. Po základní škole nastoupila jako dělnice v krnovském textilním závodu, poté pracovala v tamních slévárnách. Porodila tři děti. V roce 1986 ji lékaři a sociální pracovnice přesvědčili k podstoupení sterilizace. Bylo jí tehdy 23 let. Hrozili jí odebráním dětí do dětského domova a tvrdili, že po pěti letech bude moci znovu otěhotnět. Na začátku nultých let začala docházet do ostravského spolku nezákonně sterilizovaných žen. Po rekvalifikačním kurzu nastoupila jako ošetřovatelka v krnovském domově seniorů. V roce 2022 žila v Krnově a pomáhala sterilizovaným ženám domoci se odškodnění.