Naděje měla odvahu. V 16 letech pomohla politickým vězňům
Naděje Dlouhá se narodila jako Sochorová 14. srpna 1936 ve Václavicích nedaleko Nového Města nad Metují. Rodiče hospodařili na deseti hektarech půdy, měli krávy a malý traktor. Naděje nastoupila do školy v roce 1942. Tou dobou u nich bydlela židovská rodina Löwenbachů, která k nim byla nastěhována z rasových důvodů. Před transportem do terezínského ghetta si u nich uschovali drahocennosti, pro které se po válce vrátili. Na počátku padesátých let přišli Sochorovi o traktor a dál hospodařili jen s dobytkem. Naděje se chtěla stát švadlenou, ale stranická komise ji poslala do rolnické školy. Během brigády v tiskárně se seznámila s Reném Dlouhým, který tam tou dobou pracoval ve výkonu trestu. Po propuštění spolu začali chodit a v roce 1954 se vzali. Naděje zprostředkovala kontakt mezi dvěma souzenými muži, z nichž jeden pracoval v tiskárně a druhý čekal na soud na svobodě. Díky ní se mohli domluvit na společném postupu u soudu a skutečně pak dostali nižší trest. Po svatbě se Naděje Dlouhá s manželem odstěhovala do Rousínova na Moravě, kde se jim narodily tři děti. Po šesti letech se vrátili do Nového Města nad Metují, ale byli pod stálou kontrolou StB. Naděje Dlouhá mnoho let pracovala jako asistentka u zvěrolékaře. Po listopadu 1989 se její muž angažoval v komunální politice a v Konfederaci politických vězňů, věnoval se zviditelňování zločinů komunismu. V prosinci 2021 Naděje Dlouhá ovdověla. V roce 2023 žila sama v rodinném domku v Novém Městě nad Metují.