Kdyby za normalizace existovali bratři Mašínové, snad bych se k nim přidal
Jiří Fajmon se narodil 21. dubna 1964 v Ústí nad Labem-Trmicích. V 80. letech se přestěhoval do Liberce a poté do nedalekých Jeřmanic. Vyučil se na železničářském učilišti v Nymburce, pracoval jako strojník Českých drah. Od útlého mládí poslouchal Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu a BBC. Šířil protirežimní letáky a samizdaty, tajně vozil knihy do Polska a z Polska pašoval zakázané časopisy. Ministroval v kostele a jako sedmnáctiletý se nechal pokřtít. V 80. letech byl opakovaně vyslýchán a vězněn z politických důvodů – především za provokativní akty vzdoru, jakonapř. protiruský nápis nebo hanobení hlavy státu. V roce 1988 podepsal Chartu 77 a pravidelně se stýkal s chartisty. Stal se členem Hnutí za občanskou svobodu na Liberecku, vydával samizdatový časopis Nákup (Názory – kultura – politika). Byl jediným člověkem odsouzeným k nepodmíněnému trestu za účast na tzv. svíčkové demonstraci v Bratislavě 25. března 1988 a byl stíhán také za šíření manifestu Několik vět. Po pádu komunistického režimu se věnoval obchodu, začal provozovat penzion Eva v Kryštofově Údolí. Zde působil i jako obecní zastupitel a věnoval se charitativním aktivitám. V roce 2016 obdržel pamětní dekret a odznak odboje a odporu proti komunismu od ministra obrany Martina Stropnického. Projekt byl podpořen Fondem kultury a cestovního ruchu statutárního města Liberec.