Miguel Ángel Gómez Caboverde

„Souhlasím s tím, že na Kubě jsou milionáři.“ „A souhlasíte s ekonomickou svobodou? A co je podle vás svoboda slova?“ „Kuba je svobodná, každý si tu může cestovat, jak se mu jen zlíbí.“ „Skutečně?“ „Ano.“ „Miguelito, kolikrát jste byl v zahraničí?“ „Jen jedinkrát, když jsem jel na misi v Angole.“ „A proč jste pak už necestoval?“ „Protože mi nikdy nepřišlo zajímavé cestovat.“

„Nikdy jsem nechtěl být militantním komunistou. Jsem fidelista, ať to stojí, co to stojí, podporuji Fidela (Castra). Ale ne komunistický režim.“ „Jinými slovy – komunismus je pro vás něco jiného než fidelismus?“ „Ano, než fidelismus.“ „A co raúlismus (sympatie k režimu Fidelova bratra Raúla Castra)?“ „Ne, raúlismus ne, protože raúlismus je něco naprosto jiného, je úplně mimo.“

„Ošetření, co mi tady na Kubě poskytli, bylo nejdřív… No, přijel jsem sem, ošetřili mě, uzdravil jsem se, a pak pro mě poslali letadlo, co mě odvezlo do Guantánama, a pak jsem se vrátil do Havany na další ošetření a pak… Dali mi auto a další věci, mohl jsem si od nich koupit ledničku, sestavu do obývacího pokoje, další do ložnice, jídelny, pračku, mixér, tohle všechno.“ „Oni vám to prodali?“ „Ano, za hodně nízkou cenu… z vojenského rozpočtu.“