Kdybych utíkal, jako by mi šlo o život, ruský voják by mě nepostřelil
Jiří Hýř se narodil 9. prosince 1948 v Habartově u Sokolova. Jako malý žil s rodiči ve starém Mostě ještě před jeho demolicí, později se přestěhovali do Lubence. Šel studovat na Vysokou školu zemědělskou v Praze. Po prvním ročníku, kdy byl v létě u rodičů v Lubenci, obsadila Československo vojska armád Varšavské smlouvy. V Lubenci se účastnil ukrývání dopravního značení na protest proti okupaci. Po návratu na školu do Prahy se ještě se skupinou studentů vydal diskutovat se sovětskými vojáky, kteří měli na náměstí Hrdinů svůj štáb. Zatímco dva ze studentů diskutovali s vojákem, Jiřího Hýře ještě s dalším studentem napadlo, že by mohli Sovětům vzít jejich rudou vlajku, kterou měli před štábem vztyčenou. Sovětský strážný si toho ale všiml a začal po nich střílet ze samopalu. Jiřímu Hýřovi při útěku prostřelil nohu a zranil i náhodnou kolemjdoucí. O nohu Jiří Hýř málem přišel, nakonec ji ale lékaři zachránili. Po tomto incidentu ztratil chuť nadále studovat v Praze a školu opustil. Odešel zpět do Lubence a nakonec se v roce 1971 přestěhoval do Valče, kde začal pracovat na tamní lesní správě a zůstal až do revoluce. Často řešil s vedením místní sovětské posádky incidenty, které způsobovali jejich vojáci. V roce 1990 se nakonec stal prvním porevolučním starostou obce. Později pracoval na valečském zámku jako údržbář. V roce 2024 stále žil ve Valči jako důchodce.