Kvůli dopisům, které měly přinést naději, zakusila život ve vazbě
Jaroslava Hýsková se narodila 25. května 1928 v malé obci Věžky nedaleko Kroměříže. Vyrůstala v rodině Josefky a Františka Hýskových. Otec vykonával po dlouhou dobu funkci starosty obce, maminka vypomáhala v zemědělství. Během druhé světové války nastoupil starší bratr František na nucenou práci pro Německo. Přidělili ho do továrny v Berlíně. Kvůli jednomu z dopisů bratrovi byla v březnu roku 1945 tehdy ještě nezletilá Jaroslava předvolána na gestapo do Přerova. Pro své poznámky poukazující na neúspěch Německa a blížící se konec války strávila nakonec čtrnáct dní v olomouckém vězení. Díky intervenci maminky a olomouckého advokáta se ji podařilo z vazby osvobodit a k soudu už do konce války nedošlo. V rodném domě ve Věžkách prožila Jaroslava celý život, od dob školní docházky až po dnešní dny. Nikdy se nevdala a víc jak třicet let sloužila jako zdravotní sestra v kroměřížské nemocnici.