Cítím se jako Němec, ale chovám se jako člověk
Albert Iser se narodil 5. dubna 1946 do rodiny krušnohorských Němců v obci Hřebečná. Jeho otec Josef Iser pracoval jako horník v místních dolech, matka Marie, za svobodna Kraus, byla zaměstnaná v rukavičkářské manufaktuře. Otec za války narukoval do wehrmachtu a sloužil v Norsku. Po válce rodina strávila tři měsíce v internačním táboře, ale nebyla odsunuta vzhledem k otcově profesi. Uranové doly na Jáchymovsku totiž nutně potřebovaly kvalifikovanou pracovní sílu. Dům Iserových v Hřebečné však mezitím obsadili dosídlenci a rodina byla přestěhována do nedalekých Abertam. Doma se mluvilo pouze německy, po nástupu do školy se Albert potýkal s problémy kvůli tomu, že neuměl česky. Po dokončení základní školy se vyučil rukavičkářem. Během základní vojenské služby (1965–1967) si udělal řidičské oprávnění na autobus a následujících pětadvacet let pracoval jako řidič ČSAD v Jáchymově. Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 měsíc jezdil autobusem popsaným protiokupačními nápisy. Jako Němec nesměl řídit autobus na zájezdech do NDR. V době normalizace šestkrát žádal o vystěhování, ale kvůli úředním průtahům nikdy nesehnal všechny potřebné dokumenty. V devadesátých letech nastoupil jako zámečník do jáchymovských dolů, kde se v té době čerpala radonová voda pro lázeňské účely. V roce 2014 podstoupil úspěšnou operaci mozkového nádoru. Jako vlajkonoš se účastnil hornických slavností po celé republice.