Po válce jsem slepě věřila komunistům. Až v roce 1968 se mi otevřely oči
Olga Jaroňová, za svobodna Niesnerová, se narodila 14. května 1930 v obci Dlhoňa na severovýchodním Slovensku. Otec, bývalý příslušník československé legie v Rusku, tam sloužil u finanční stráže. Do osmi let žila s rodiči a bratry v kasárnách financů uprostřed lesů nedaleko Dukelského průsmyku. Po mnichovské krizi v roce 1938 otce přeložili na Moravu. Válečné roky prožila v Drahotuších v protektorátu Čechy a Morava. Provdala se do Hranic, kde se jí narodily dvě dcery. Vstoupila do komunistické strany. Roku 1956 se přestěhovala s rodinou do Bohumína. Večerně absolvovala gymnázium a střední pedagogickou školu. Poté dálkově vystudovala pedagogickou fakultu v Ostravě. Učila na základní škole v centru Bohumína. V roce 1968 podporovala obrodný proces zvaný pražské jaro. Po 21. srpnu 1968 protestovala proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. Neprošla prověrkami straníků v roce 1970. Byla vyloučena z komunistické strany a nesměla učit. Po roce ve slévárně bohumínských železáren se mohla vrátit do školství. Až do důchodu učila na základní škole v okrajové části Bohumína Skřečoň. V době natáčení (2022) žila v Bohumíně.