Válka jí vzala dětství. S židovskými dětmi si už nesměla hrát
Milada Kocourková, rozená Fukarová, se narodila 18. února 1930 v Litomyšli. Maminka byla švadlena, otec krejčí, měla pět sourozenců. Odmalička se potkávala se sudetskými Němci z okolních vesnic a už jako dítě díky tomu uměla německy. V sousední vile bydlela židovská rodina Eisnerových, s jejich dětmi si jako dítě hrála, ale za války už se stýkat nemohli. Na Vánoce ji k nim maminka tajně poslala s jablky. Nejstarší bratr pamětnice musel na nucené práce do Německa. Po bombardování továrny v Halle nad Sálou si rodina myslela, že je mrtvý. Němečtí četníci k nim chodili bratra hledat. Po ukončení školní docházky v roce 1944 nastoupila na výpomoc do německé rodiny Papouschkových v Litomyšli. Na konci války s nimi musela odjet do Salzburgu. Na sklonku roku 1945 se odstěhovala s rodiči do Svitav. Pracovala v textilní továrně se sudetskými Němkami, které čekaly na odsun. Stejně jako její otec vstoupila do komunistické strany. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 tlumočila ženám sovětských důstojníků, které bydlely v kasárnách v Květné u Poličky. S prvním manželem měla dvě děti. Po jeho smrti si vzala bývalého československého velvyslance Vladimíra Ludvíka. V roce 2023 žila v rodinném domě ve Svitavách.