Celé noci jsem se třepala, že pro mě přijdou a dostanu nejméně dvacet let
Ludmila Kotlabová, za svobodna Navrátilová, se narodila 8. ledna 1932 v obci Kobeřice na Prostějovsku. Z dětství vzpomíná hlavně na poslední dny druhé světové války v Kobeřicích. Devět dní se tehdy rodina ukrývala ve sklepě, zatímco v okolí probíhaly zuřivé boje, které stály mnoho životů a také silně poškodily jejich dům. V roce 1949 se Ludmila provdala za Miroslava Kotlabu a následně se za ním přestěhovala na hospodářství jeho rodiny v obci Tovéř. V červenci 1951 na půdě hospodářství objevila vysíleného uprchlého politického vězně Miloslava Štědrého. Ve všeobecné atmosféře strachu a všudypřítomného zatýkání mu i přes obrovské riziko s manželem poskytli několikadenní úkryt. I když byl Miloslav Štědrý později dopaden, své ochránce neprozradil a Ludmila Kotlabová o svém odvážném činu desítky let mlčela. Promluvila až po pádu komunistického režimu, kdy už jí za její odvahu nehrozil postih. Během kolektivizace manželé Kotlabovi odmítali vstup do nově vzniklého jednotného zemědělského družstva (JZD). Nastavili jim proto vysoké dodávky, zabránili užívaní pastvin a nakonec jim sebrali všechen dobytek. Rodina pak už ale neměla na obživu, a tak jim nakonec nic jiného nezbývalo a v roce 1953 se stali členy družstva. V JZD Ludmila Kotlabová potom pracovala až do odchodu do penze. V roce 2018 žila stále v obci Tovéř.