Byli jsme první šumperští bezdomovci
Eva Linhartová se narodila 9. července 1963 v Oskavě na Šumpersku. Její rodiče, Antonie a Jaroslav Linhartovi, vstoupili po válce do komunistické strany. Eva vyrůstala v bezpečném a malebném prostředí. Byla aktivní pionýrkou a v rámci oddílu Marušky Kudeříkové vedla mladší děti. Když ve 14 letech zhlédla propagandistický dokument „Atentát na kulturu“, zamilovala se do alternativy, undergroundu a hnutí hippies. Protože ji nechtěli přijmout na vysněný umělecký obor, musela nastoupit do učení jako prodavačka. Kvůli svému vzezření byla často terčem posměšků a urážek. V roce 1981 se provdala za Jindřicha a společně odešli za prací na statek Kyselov v jižních Čechách. Po manželově pokusu o sebevraždu se oba vrátili na Jesenicko, kde je kvůli jejich vzhledu a pověsti závadové mládeže nechtěli nikde zaměstnat. Poté, co se Eva s Jindřichem rozhodli celou věc řešit právní cestou, režim jim jako odvetu nechal napsat psychiatrický posudek se lživou diagnózou schizoidní psychopatie a zároveň nařídil, že je nesmí nikdo zaměstnat. Jindřich přišel o řidičské oprávnění na těžké zemědělské stroje, což bylo až dosud jeho hlavní obživou. Ocitli se bez práce a nějakou dobu žili na ulici. Po roce se situace zklidnila a Eva s Jindřichem mohli nastoupit do šumperského Moravolenu – Jindřich pouze na podřadnou pomocnou pozici. Řidičské oprávnění mohl znovu získat až v 90. letech. Eva Linhartová během let normalizace zažila několik tvrdých hraničních setkání s ozbrojenými silami komunistického režimu. Během sametové revoluce byla aktivní a zakládající členkou Občanského fóra v rodné Oskavě. V 90. letech si doplnila maturitu a bakalářský titul z oboru sociální práce – později vybudovala komunitní síť neziskových organizací, z nichž Nezávislá občanská poradna v Olomouci fungovala ještě v době natáčení rozhovoru (2024). V roce 2024 žila Eva Linhartová v Olomouci.