"Psychologický stav je zde poměrně závažným bodem integrace. Máme tu neustálé problémy, počínaje jazykem, penězi, statusem, prodloužením nebo neprodloužením víz, doklady. Tyto výkyvy - pokud člověk nemá včas podporu - končí tragicky: některé rodiny se rozpadají, mnozí se vracejí, je tu určitá kriminální složka. Obecně je vše komplikované. Proto mě napadlo zorganizovat psychologickou podporu, psychologickou pomoc. Je jasné, že lidé nemají peníze na psychology a není v tradici sovětských a postsovětských lidí chodit k psychologovi. Ale někdy je taková přímá pomoc tak potřebná, že jsem považoval za nutné dát lidem možnost ji získat. Požádal jsem o grant Prahu 4 v místě svého bydliště, našel jsem psychology, provedl několik pohovorů, vybral čtyři: konkrétně ukrajinského, běloruského a ruského, se kterými jsme udělali program, začal jsem spolupracovat s Prahou 4 a ministerstvem vnitra, oni to podpořili. Dva roky bylo otevřené financování".
Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)
"Ale pak přišel vlastně Krym a válka. A bez lidských práv a politiky to bylo těžké, nejen těžké, ale i neslušné. Jakákoli kulturní akce musela dát najevo svůj postoj. Proč jsem tu aktivnější než jiní? Jednoduše proto, že pro Čechy je samozřejmě výchozí postoj, že Rusové podporují Putina - a je jedno, jestli ti, kteří žijí v Rusku, nebo ti, kteří žijí tady. Abyste se dostali z této řady, z tohoto davu, musíte něco udělat, musíte jasně artikulovat svůj postoj - a to já dělám. Teď jsem vnímán jednoznačně jako protiputinovská demokratická opozice, jeden z jejích aktivních představitelů - určitě by měl být někdo v čele, ledoborec, frontman, protože organizačních záležitostí je hodně, a měl by tam být člověk, který to všechno vyjadřuje a ztělesňuje."
Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)
"Když začaly velké projekty, cestoval jsem po světě, mluvil s kolegy a bylo mi jasné, že jsme šíleně přepláceni, že naše platy jsou 2-4krát vyšší než platy podobných odborníků na stejných pozicích v agenturách v jiných zemích. A naskýtá se samozřejmá otázka: "Proč?", když o ničem moc nevíme? Lidé absolvují odborné školy, univerzity, vysoké školy, učili se od uznávaných reklamních guru. Oni mají za sebou stoletou historii reklamy, zatímco my jsme ji začali dělat před pěti lety na koleně. A najednou se ukazuje, že dostáváme dvakrát, třikrát, čtyřikrát víc. To souvisí s mým ekonomickým vzděláním - byl jsem na to bolestně citlivý, chápal jsem, jak funguje cenotvorba. A začalo mě to děsit. Pokud jsme přepláceli, bylo jasné, že to byly snadné peníze, ne z trhu, ale z jiných zdrojů. Teď si uvědomujeme, že spousta peněz se pere v zahraničí, prodávají se tam zbraně, drogy a všechno ostatní.
Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)
Anton Litvin se narodil 24. března 1967 v Moskvě, tehdy v SSSR. V roce 1990 absolvoval Moskevský finanční institut a pracoval jako účetní v obchodních firmách. Natočil představení „Stín vítězství“, „Žlutý ďábel“, „Ukřižuj ho“ a další. V druhé polovině 90. let vystudoval Školu reklamy, byl uměleckým ředitelem, copywriterem, kreativním ředitelem v anglických, kanadských a francouzských reklamních agenturách v Moskvě. Vytvořil skupinu performerů Escape program, s níž se účastnil prestižních bienále, realizoval řadu politických performancí, samostatných výstav a filmů. Byl kurátorem výstavy „Druhý proces s M. Chodorkovským“. V letech 2012-2014 byl členem Ruského protestního akčního výboru, organizoval protiputinovská shromáždění, „Pochod proti darebákům“ a akce proti válce s Ukrajinou. V českém exilu organizuje protesty reagující na zločiny Ruska proti právům, svobodám a míru. Dosáhl pojmenování Borise Němcova na náměstí před ruským velvyslanectvím v Praze. Každoročně organizuje a vede festivaly KULTURUS a Vysockij-fest, provozuje Školu kulturní mládeže a centrum psychologické pomoci „Anonymní migranti“ na základě grantů Ministerstva kultury ČR, Ministerstva vnitra ČR a pražských obvodních úřadů.
Přeloženo automatickým překladačem (DeepL)
