50. léta byla nejhorší, to jsme neměli vůbec nic
Stáhnout obrázek
Anna Lukešová se narodila 1. listopadu 1935 jako nejmladší dcera z pěti dětí Františka a Anny Ambrožových. Rodiče se živili jako zemědělci na menším hospodářství v obci Purkarec v jižních Čechách. Anna Lukešová popisuje život za války. Po osvobození Purkarce se na statku načas usadila posádka Rudé armády. Na počátku padesátých let jejich hospodářství přidružili k nově vzniklému JZD. Anna Lukešová vychodila pětitřídku v Purkarci a na měšťanku chodila do Hluboké nad Vltavou. Poté nastoupila na střední zemědělskou školu v Českých Budějovicích. V roce 1950 si však raději jako patnáctiletá našla práci v českobudějovickém podniku Stavoprojekt. Během několika let si večerně dodělala stavební průmyslovku. Ve Stavoprojektu poté pracovala až do roku 1970. V roce 1968 jako několik dalších v podniku hlasovala pro odvolání ředitele a jeho zástupce. Po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 již nebyla v podniku žádoucí. Po odchodu ze Stavoprojektu pracovala na několika místech v Českých Budějovicích jako stavební technička. Anna Lukešová nikdy nevstoupila do KSČ. V roce 1962 se vdala za Julia Lukeše. Po svatbě bydleli v domě v České ulici v Českých Budějovicích, kde dříve rodina manžela provozovala řeznictví. Po roce 1948 komunisté Lukešovým řeznictví znárodnili, dům zabrali a Masný průmysl začal Lukešovým byt pronajímat. Stali se tak nájemníky ve vlastním domě. Její manžel Julius Lukeš byl pro svůj původ pracovně, ekonomicky i společensky pronásledován po celé období komunistické totality. V době natáčení (2024) žila Anna Lukešová v Českých Budějovicích.
