Na mrtvé na pardubickém nádraží nikdy nezapomenu
Jiřina Lukešová, za svobodna Kučerová, se narodila 29. července 1932 v Ostravě-Přívoze. Otec pracoval na dráze jako strojvedoucí. Dědeček se znal s T. G. Masarykem, se starostou Ostravy Janem Prokešem a byl předválečným poslancem. Při návštěvě Pardubic, kam jezdila k příbuzným, se v srpnu 1944 stala svědkem nejničivějšího bombardování města. Také v Ostravě zažila bombardování. Je pamětnicí konce války v Ostravě-Přívoze a příchodu sovětských vojsk v dubnu 1945. Po únoru 1948, kdy začala totalitní vláda komunistické strany, měla jako dítě z nekomunistické katolické rodiny ztížené možnosti studia a uplatnění. Roku 1951 odmaturovala na pedagogickém gymnáziu pro učitelky mateřských škol. Do začátku normalizace v roce 1970 učila na učilištích v Třinci a v Ostravě. Poté pracovala v mateřské škole v Ostravě-Porubě. V roce 2024 žila v Ostravě-Porubě.